Podmínka převzetí funkce: uklízečka

« Jak jsme začínali (76) »

Svraštil čelo překvapením a vyslovil nečekanou větu: „Panebože, ten čas letí! Vždyť je to už 23 let, co dělám předsedu družstevní samosprávy!“ Takto reagoval hned v úvodu našeho setkání, při němž jsme ho požádali o informace do tohoto pravidelného cyklu.

Tím překvapeným byl předseda SA 089 v bloku 723 na mosteckém sídlišti Liščí Vrch Ing. JIŘÍ KORANDA. Do domu se nastěhoval mezi prvními – již v roce 1988 – a předsedu samosprávy začal dělat do roka a do dne. „Přišel za mnou tehdejší výbor a zeptal se mě, zda bych nevzal funkci v samosprávě. Bránil jsem se, nechtěl jsem nic dělat, stejně jako většina.


K POPUKÁNÍ

„Funkci jsem přijal pod podmínkou, že o čistotu v domě se bude starat uklízečka. Za rok, co jsme s manželkou v domě bydleli, nikdo nemyl okna na chodbách, o podlahách raději vůbec nemluvím. Okna se ani nikdo nesnažil rozebrat, aby z jejich vnitřního prostoru odebral papír od výrobce a stavbařů. Prostě katastrofa!“ popsal tehdejší stav předseda. Humorné scénky podle jeho vyprávění provázely snahu tehdejšího výboru zjistit formou kontrol, kdo přistupuje k provádění úklidu zodpovědně a kdo ne. Ještě více legrace prý zažil od okamžiku, kdy bydlícím oznámil, že úklid si vezme na starost uklízečka. Samozřejmě že za nějaký poplatek. V tu chvíli se nejvíce začaly ozývat ti, kteří ani jednou nevzali hadr do ruky, s návrhy, že by si lidé měli přece jen uklízet v domě sami. „Bylo to prostě k popukání,“ neudržel se předseda a dodal: „Letos jsme již za tu dobu počtvrté vyměnili uklízecí firmu.“

ROZUMNĚ A PRO VŠECHNY

Doby dohadů o úklidu jsou již naštěstí dávno pryč a výbor samosprávy se může zabývat důležitějšími věcmi. „Je pětičlenný, každý vchod v něm má svého zástupce, s prací výboru jsem spokojen,“ zhodnotil předseda.

Za svojí prací se může Jiří Koranda se členy výboru ohlédnout bez uzardění. „Hned na začátku jsme se museli mezi prvními pustit do výměny vodovodního potrubí, stavbaři tehdy namontovali do nového domu již rezavé. Byly to počátky plastového potrubí, dnes po dvaceti letech musíme ležaté rozvody znovu vyměnit,“ sdělil předseda.

Udělali generálku střechy, systému odvětrání bytů, vyměnili okna, zrenovovali vchody, vyměnili vchodové dveře, zajistili renovaci společné televizní antény a kabelových rozvodů, zateplili plášť domu atd. Nyní se chystají na instalaci čipů. „Budou nejmodernějšího typu a přispějí k úrovni kázně bydlících,“ předpověděl Jiří Koranda. Pro příští rok plánují zahájit rekonstrukci plynového potrubí a v dalším období rekonstrukci výtahů. „Budeme si muset vzít úvěr a zvýšit příspěvek do fondu údržby. Nyní platíme 22 korun a nepatříme ke špičce. Když jsme měli příspěvek ve výši 17 korun, ostatní domy byly na částce pouhých 7 a 8 korun, byli jsme na čele pelotonu a vyplatilo se nám to, měli jsme našetřeno a stíhali opravovat bez úvěru,“ proanalyzoval Jiří Koranda. Vždy se objeví negativní reakce družstevníků, nejvíc většinou u družstevníků, kteří plánují odstěhování a chtějí po zbytek času platit co nejméně. Před důležitými rozhodnutími je nutná práce samosprávy. „S lidmi jsme se nakonec vždycky domluvili,“ zdůraznil Jiří Koranda.

ZDRAVÉ NAŠTVÁNÍ

Na otázku co se úspěšnému předsedovi za ty roky ve funkci nepovedlo, Jiří Koranda marně hledal odpověď. A nakonec se vyznal: „Někteří bydlící mě štvou, protože nemají dobrý vztah k majetku a neuvědomují si, že tím, že něco zničí, poškozují sami sebe, protože zničené musíme samozřejmě zaplatit. Zaplatit z našich peněz, které platíme do fondu údržby. Nikdo nám tam jiné peníze nepřidá. Jsou to desítky tisíc korun ročně. Je zoufalé, že to doposud nechápou. Za tolik let se mi to nepodařilo jim to vysvětlit.“

Petr PROKEŠ