V bloku 339 je pohodové bydlení

« Jak jsme začínali (71) »

Tmavě červená, okrová a růžová – to jsou barvy charakteristické pro fasádu bloku 339 na mostecké ulici Zdeňka Štěpánka. „Rozhodli jsme se pro tuto kombinaci, protože žluté barvy je už po Mostě dost. I my jsme původně měli mít žlutý dům, ale nechali jsme projekt předělat,“ reagovala STANISLAVA MATĚJKOVÁ, předsedkyně SV 151, na naši poznámku, že dům se výběrem barev odlišuje od těch okolních. Oživuje okolí. Možná se stal příkladem i pro ostatní. Všimli jste si, že na nově zateplovaných domech žluté barvy ubylo?

POHODOVÉ BYDLENÍ

Blok 339 má tři vchody, je pětipatrový, na každém poschodí jsou tři byty, dohromady v něm žije 45 partají. Na první pohled pochází z bytové výstavby 50. let minulého století. V takových domech zpravidla žijí lidé usedlí a klidní. Předsedkyně Matějková naše tušení potvrdila: „Z poloviny jsou tady starší lidé, z poloviny mladší. Starousedlíků bylo dříve více, někteří se ale časem odstěhovali, jiní zemřeli. Na bydlící máme štěstí. Je tu opravdu klid. Dokonce se nehádají ani na schůzích – shromážděních vlastníků. Je tu prostě pohodové bydlení.“

Ne vždy tomu ale tak bylo. Paní předsedkyně si dodatečně vybavila v paměti případ ženy, kterou si vzal do podnájmu jeden z vlastníků bytů. Byly s ní soustavné problémy, lidé ji museli domlouvat, dokonce na ni zavolali policii. „Nakonec nám pomohl ředitel družstva František Ryba, který napsal vlastníkovi bytu dopis. Vlastník podnájemkyni vystěhoval a od té doby je klid,“ popsala předsedkyně.

PATNÁCT LET

Stanislava Matějková žije v domě 51 let, funkci předsedkyně SV vykonává 15 roků. „Příští rok už končím. To mi bude 73 let. Mám už snad právo na odpočinek. Předám funkci mladším,“ upozornila.

Mnoho víry v předání funkce ale nebylo v jejím hlase znát. Na shromáždění vlastníků mladí nechodí. „Tato generace nemá zájem o dění v domě jako jsme měli dřív my. Vzpomínám si, jak jsme tady před lety chodili po kotníky v bahně, všechno společně uklízeli, chodili na brigády. Dnes mají mladí úplně jiné zájmy,“ konstatovala předsedkyně.

SAMÉ ŽENY

Tříčlenný výbor SV tvoří ženy. Všechny jsou v důchodu. Každá zastupuje jeden vchod. Výbor má tak přehled o tom, co se v domě děje. „K ruce mám ještě pomocnice. Vypomáhají mi, s čím se dá, je na ně spolehnutí,“ sdělila předsedkyně. Platí to i o výběrových řízeních. Pro jistotu na ně nechodí sama. Udělala totiž špatnou zkušenost. Kdosi se jí kdysi zeptal, kolik za to vzala. To zrovna skončilo výběrové řízení na opravu střechy. „Byla jsem tak znechucená, že jsem chtěla funkci složit. V životě jsem neukradla čokoládu a teď bych měla vzít úplatek?“ zakroutila hlavou Stanislava Matějková.

DVANÁCT MILIONŮ

Ona i členky výboru se mohou s hrdostí ohlédnout za odvedenou prací. Za dobu existence SV nechali investovat do domu zhruba 12 milionů korun. Je to na něm vidět. Opravená střecha, zateplený plášť, slušivá fasáda, vyměněná okna, podlahová krytina ve společných prostorách, nové rozvody plynu, vyměněné hydranty. Příští rok by mělo dojít na vytouženou výměnu stupaček v bytových jádrech – za 200 tisíc korun, potom přijdou na řadu výtahy – investice za 3 miliony.

„Když si vzpomenu na samé začátky, kdy nám domovní správa napsala, že dům je v dobrém stavu a přitom byl ve stavu dezolátním, dokonce i hadice v hydrantech chyběly, a porovnám s dneškem, mám radost. Dům je hezký. Jsme také spokojení se správou družstva. Na koho jsem se obrátila, každý mi ve všem pomohl,“ uzavřela vyprávění Stanislava Matějková.

Petr PROKEŠ