Tři z jednoho domu vede racionalita

« Jak jsme začínali (70) »

Jsou trojicí zastupující jeden dům – dvě ženy (Bianca Janečková, Jana Jandová) a jeden muž (Ing. Miroslav Grund). Dala je dohromady práce pro velký kolektiv. Tvoří jej 69 partají třívchodového sedmipodlažního panelového domu čp. 2004-2006 v litvínovské ulici U Zámeckého parku. Trojice tvoří výbor zde působícího společenství vlastníků s číselným označením 290. Paní Bianca je jeho předsedkyní.

Popravdě je nutno přiznat, že tito tři se od řady funkcionářů SA a SV hodně liší svým optimismem, nadhledem, racionálním a srozumitelným vystupováním. Prostě radost se s nimi setkat.

MEZI PRVNÍMI

„Naše společenství vlastníků vzniklo v roce 2007. Ředitel družstva František Ryba nám zorganizoval první schůzi – ustavující shromáždění vlastníků. S něčím takovým jsme jako bývalí nájemníci v bytech městských domů neměli zkušenost, protože jsme v té době byli v Litvínově mezi prvními, kdo přešel pod správu Krušnohoru,“ zavzpomínala paní Bianca.

Zvolený výbor netušil, jaká práce ho vlastně čeká. „Byty jsme měli převedeny do osobního vlastnictví během čtyř měsíců. Za pár týdnů – na podzim – jsme si již měnili stará dřevěná okna za nová plastová,“ dala se do vyprávění předsedkyně.

POŘÁDEK

Výhodou domu je to, že jej obývají více než z poloviny starousedlíci – tedy lidé, kteří se do bytů nastěhovali třeba již v roce 1967. Proto se zdejší vlastníci bytů tolik nepotýkají s mnoha problémy, které trápí jiné domy, pro něž je charakteristická častá změna bydlících. „U nás je zatím pořádek“, řekla paní Bianca.

K němu v domě přispívá také aktivita dalších dvou lidí. Jsou jimi údržbář Radek Pudil a dlouholetá obyvatelka Otýlie Hajná. „Ta si zaslouží naše velké uznání a poděkování. Z její iniciativy vznikla kolem domu krásná zahrádka, o kterou se s několika dalšími pomocnicemi celá leta pečlivě stará a udržuje ji,“ vyzvedla předsedkyně. Radek Pudil je – podle jejího vyjádření – velice pracovitý, šikovný, iniciativní a stará se o to, aby v domě bylo opravdu všechno v pořádku.

ŠLAPE JAKO HODINKY

Na první pohled je zřejmé, že výbor se snaží. Šlape jako hodinky – dalo by se použít známé české hodnotící rčení. Za výborem je totiž vidět kus poctivé práce. Za šest let své existence dokázal dům proměnit v místo solidního bydlení.

Začal s již zmíněnou výměnou oken, potom přišly na řadu ležaté rozvody plynu (původní nebyly v dobrém stavu) a peníze zbyly – i přes tehdy splácený úvěr – také na výměnu vodovodních trubek, instalaci rádiových měřáků, když ještě předtím byly vyměněny stoupačky. A loni v lednu byly provedeny nové rozvody plynu a odpadu.

„Potom jsme se dohodli na celkové rekonstrukci. Dohoda vyplynula ze zjištění, že úvěr je splacen, může tedy dojít na nové investice,“ sdělila Jana Jandová. Peníze šly na opravu střechy, do sanace balkonů, na rekonstrukci výtahů a vymalování. Došlo i na zateplení pláště domu. I když firma začala vloni poměrně pozdě (až v září), stačila práce ukončit do 5. prosince, do nástupu zimního počasí.

„Do domu jsme za těch pár let investovali 17 milionů korun,“ spočítal Miroslav Grund.

V době vzniku tohoto článku byla prováděna výměna linolea ve společných prostorách domu, která by měla být hotova do 12. března. Jaro tedy přivítají bydlící s novou podlahovou krytinou.

Ne vždy ale lze vše realizovat. Členové výboru řešili možnost týkající se připojení domu na primární rozvody tepla (technicky nereálné a méně úsporné, než předpokládali) a upustili i od instalace solárních panelů na střechu (po nedobrých zkušenostech jiných a jinde – nákladné a neposkytující komfort odpovídající současnému stavu).

Aby dům dobře fungoval, potřebuje k tomu peníze. „Samozřejmě, že i zde se občas objeví neplatiči, ale většinou mají jen krátkodobé dluhy,“ sdělila paní Bianca.

Petr PROKEŠ