Začátky nebyly vůbec lehké

« Jak jsme začínali (63) »

„Jako společenství vlastníků existujeme od roku 1998. Popravdě řeknu, že jsme začínali docela dlouho, protože se lidi neuměli domluvit,“ zavzpomínala BLANKA NEŠPOROVÁ, předsedkyně SV 197 z bloku 250A v mostecké ulici Zdeňka Fibicha. Příčinou dohadů v domě byla základní otázka: „Máme jít pod Krušnohor nebo ne?“ Oříšek zajištění správcovství nebyli „chlapi“ – jak nazývá předsedkyně tehdejší skupinu diskutérů – schopni rozlousknout.


DVA MUŽI

Protože se nic nedělo, dnešní předsedkyni došla trpělivost a začala se problematikou převodu bytů do osobního vlastnictví a zajištění správcovství pro dům zabývat sama. „Už to bylo docela na pováženou. Došlo i k situaci, že se u nás objevili nějací dva muži, kteří nám navrhli, že by celý dům koupili. Z toho jsem měla obavy,“ přiznala Blanka Nešporová. Proto vysvětlovala bydlícím, že když dům koupí jednotlivec, že si s ním bude dělat co chce. První negativní příklady z Prahy byly více než výmluvné. Bydlící proto kupcům neuvěřili. „A protože se zase nic nedělo, tak jsem se do toho pustila a na správě Krušnohoru jsem si zjistila všechny informace. Potom jsme svolali schůzi,“ zavzpomínala Blanka Nešporová. Bydlící chtěli původně založit samostatné družstvo. Vycházeli z toho, co někde slyšeli a co jedna paní povídala. „Nakonec jsem je přesvědčila o tom, že jít pod Krušnohor je nejvýhodnější. A dodnes toho nelituji. Na správě družstva jsou vstřícní zaměstnanci, krásně se s nimi komunikuje. Stačí, když zvednu telefon, zavolám a všechno to, co bych měla vyřídit, za mě někdo – zpravidla technička – zařídí. Nemusím nikam lítat a doprošovat se, nemusím nic shánět – ani firmy, ani údržbáře, prostě nic,“ popsala předsedkyně. V této souvislosti zavzpomínala na první techničku Drahomíru Kašparovou: „Spolupráce s ní byla vynikající!“ Nyní má dům na starosti Zuzana Vlasáková. S tou jsou rovněž spokojeni.

PRVNÍ DÍLO: STŘECHA

Dobrá spolupráce výboru SV s techničkou a potažmo celou správou družstva přinesla plody. „Stihli jsme toho udělat spoustu,“ zhodnotila předsedkyně a dodala: „Od města jsme dostali dům v katastrofálním stavu. Začali jsme od střechy, protože do objektu zatékalo, přitom střecha byla po rekonstrukci. V záruční lhůtě jsme závady reklamovali, ale firma Norsip, která střechu rekonstruovala, nic neopravila. Proto jsme si nechali udělat novou střechu. Ta už byla od firmy prověřené Krušnohorem. Bezvadně slouží dodnes.“

RÁZ NA RÁZ

A potom už to šlo ráz na ráz. Stoupací a ležaté rozvody vody a plynu – vše v plastu, nové dveře do předních vchodů, nové vypouštěcí ventily ve společných prostorách, nové zvonky, poštovní schránky atd. „Potom jsme si vzali úvěr a vyměnili dřevěná okna za plastová a dům zateplili,“ sdělila předsedkyně. Došlo i na vymalování chodeb, rekonstrukci zábradlí schodišť, výměnu dřevěných madel. „Protože se ve sklepech kradlo – ztrácely se kočárky, kola, pneumatiky, kompoty a další věci, dokonce u nás přespávali bezdomovci – nechali jsme upravit vstupy a nainstalovat mříže. Od té doby je klid,“ popsala předsedkyně.

PROBLÉM: SVAH

Rádi by se v domě pustili do dalších akcí, ale respektují, že mají úvěr, který splácejí. Proto pomýšlejí jen na „drobnosti“. Na podzim si nechají upravit svah za domem, z něhož jim po dešti stéká voda do sklepů, okolí domu zaizolují, postaví nový chodník. Pokud jim zbydou peníze, investují je do výstavby nových přístupových chodníků z ulice a na částečnou rekonstrukci rozvodné elektrické sítě a výměnu podlahové krytiny ve společných prostorách domu.

PŘÁNÍ

„Mám jedno velké přání. Ráda bych, aby se lidé chovali k domu jako k vlastnímu majetku. Je to přece jejich majetek,“ svěřila se Blanka Nešporová. Starousedlíci postupně umírají, byty získávají dědictvím mladí pozůstalí, ti zde ale nebydlí, byty pronajímají. Nebydlící vlastníci nejsou k dosažení, na písemné výzvy nereagují, na schůze nechodí, nejsou schopni dodat ani plnou moc k zastoupení. „Půjde-li to takto dál, mám obavu, že za dva tři roky nebudeme na shromáždění vlastníků usnášeníschopní,“ uzavřela ustaraně Blanka Nešporová.

Petr PROKEŠ