Narodila se v domě, kde funkcionaří

« Jak jsme začínali (59) »

Předsedkyně společenství vlastníků 228 v bloku 409 na Moskevské ulici v Mostě - Severní čtvrti MARTINA BOUDOVÁ nemá na růžích ustláno. A není to jen tím, že její dům je velký (je v něm 94 bytových jednotek a 6 garáží, čili 100 jednotek).

Do výkonu své funkce se pustila plná chuti a elánu. Přesto musela hodně bojovat s neporozuměním bydlících a zažila dokonce i házení klacků pod nohy. „V tomto domě jsem se narodila a po leta v něm bydlím. Je to dům, k němuž mám citový vztah – a proto funkci jen tak nepověsím na hřebíček,“ začala s vyprávěním.

STÍŽNOSTI A PETICE

Předsedkyni začala dělat zhruba před čtrnácti roky. Tehdy v Mostě probíhala šestá etapa první vlny privatizace městských bytových domů. Protože sama měla zájem na koupi bytu, rozhodla se, že si obstará všechny potřebné informace a zařídí další záležitosti. „A proč bych to dělala jenom pro sebe?“ řekla si a začala pomáhat i ostatním. Město stanovilo lhůtu na přihlášení k odkoupení bytů do 75 dnů. Čas běžel. „Kdybychom tuto lhůtu propásli, přišli bychom o dvacetiprocentní slevu,“ prozradila Martina Boudová.

Všechno potřebné vyřídila. Dokonce svolávala schůze nájemníků, aby se s nimi dohodla na dalším postupu. „Bylo to složité období. Tehdy společenství vlastníků začínala, nikdo s nimi neměl zkušenosti. Proto jsem byla ráda, že jsem všechny důležité informace získala u vedení Krušnohoru, stejně jako rady související se zajišťováním chodu domu,“ zavzpomínala Martina Boudová.

Vše dobře dopadlo, společenství vlastníků bylo založeno včas. Protože bydlící viděli její zápal pro věc, zvolili ji předsedkyní.

Když se do domu přistěhovali noví lidé, začala éra podávání stížností a sepisování peticí. Pisatelé měli opravdu ostrá pera. Oznamovali, že si předsedkyně bere úplatky od firem zajišťujících v domě údržbu či vykonávající stavební práce. „Psali o tom, že rozkrádám svěřený majetek, veřejně říkali, že z každého instalovaného plastového okna mám tisíc korun pro sebe, že jsem peníze vzala i za opravy balkonů, že jsem nechala zazdít živé kočky, které navštěvovaly náš dům. Bylo mi z toho nanic. Opakovaně jsem chtěla složit funkci, dokonce jsem ve všech vchodech vyvěsila oznámení o tom, že končím. Díky výboru, který mě podržel, jsem si to nakonec rozmyslela,“ řekla.

„PŘEŽILA“

Ptáte se na to, jak je možné, že předsedkyně tak ostré útoky „přežila“? Důvody jsou přinejmenším čtyři. První: vyslovená obvinění se nepotvrdila a ukázalo se, že jde o lži. Druhý: výbor a původní obyvatelé domu Martinu Boudovou znali jako pracovitou předsedkyni a nedokázali si představit nikoho, kdo by dokázal tak obětavou ženu ve funkci nahradit. Třetí: lidé se do funkcí nehrnou. Čtvrtý: „Ve výboru jsme byli tři – já a dva velmi slušní lidé, které jsem nechtěla zklamat. Proto jsem v práci pokračovala,“ svěřila se Martina Boudová.

Všechno špatné je ale k něčemu dobré „V krizových chvílích jsem poznala opravdu kvalitní lidi – Jiřího Hoffmanna a Antonína Svobodu. To jsou ti dva členové výboru, kteří mě podrželi. Pan Svoboda se po čase odstěhoval, pan Hoffmann zůstal věrný a v domě nám dělá údržbáře, domovníka a vše kolem toho,“ informovala Martina Boudová.

Člověkem, jenž předsedkyni ve vypjatých chvílích také velmi podporoval, byla Eva Černická. Tato žena nejenže se jí zastala, ale také jí začala pomáhat s prací. „Náročnou funkci opravdu nejde dělat sám,“ zhodnotila své zkušenosti Martina Boudová.

DAŘÍ SE, ALE…

Domu se daří. Je ze tří čtvrtin zateplen, má opravené balkony a střechu, vchody jsou rekonstruovány, vnitřní rozvody médií jsou nové. Na první pohled úspěch. „Mám ale velmi rozdílné zkušenosti s firmami, které dělaly údržbu či vykonávaly stavební práce. Metaltip a Tovok měly výborný přístup, Kabeex na jedničku s hvězdičkou, Vobas zaslouží poklonu, s Ela-plastem byla perfektní spolupráce,“ pochvalovala si předsedkyně. „Mojí černou můrou je firma Tepo. Dodneška se zabýváme reklamacemi na její špatnou práci. Opakovaně jsem o ní hovořila s ředitelem družstva Františkem Rybou. Tuto firmu už nikdy na práce do našeho domu nechci,“ postěžovala si Martina Boudová.

Ne všechno je ale černé. „Za celý výbor SV 228 děkuji paní Blance Šiškové za velmi kvalitně prováděný úklid ve společných prostorách,“ zazněla na závěr vyprávění chvála z úst předsedkyně.

Petr PROKEŠ