Říkat lidem pravdu

« Jak jsme začínali (46) »

V mostecké ulici J. Vrchlického v bloku 293 je už deset let předsedkyní domovního výboru společenství vlastníků DANUŠE KALINOVÁ. „Proč si nevyberete někoho mladšího? Navíc nerada mluvím o své práci,“ brání se trochu rozhovoru s námi. Namítáme, že jsou i starší předsedové, než ona. „Kolik myslíte, že mi je?“ Hádáme tak sedmapadesát. „Jsem ročník 1937,“ opravuje nás Danuše Kalinová.

Na svůj věk skutečně nevypadá. Nedávno sama vymalovala sušárnu, renovuje byt. Zateplila si nejchladnější stěny v bytě. Plánuje, že si byt taky vymaluje, předělá předsíň. „Mám pořád tolik plánů, zájmů a tolik práce, že se mi ještě nechce odejít a dělat společnost kytičkám,“ směje se.

ZVOLILI SPRÁVU PROFESIONÁLŮ

Celý život pracovala na ekonomickém úseku mosteckých keramických závodů. Do ulice J. Vrchlického se přistěhovala se svým synem v roce 1982.

To byl dům ještě ve správě města. „Podle toho také vypadal. Nezažila jsem jedinou revizi plynu, hydrantů, elektřiny. O opravách ani nemluvím. V roce 1999 jsme dům koupili do osobního vlastnictví a stáli jsme před rozhodnutím, zda vytvořit samostatné družstvo nebo jít pod správu SBD Krušnohor. Zvolili jsme správu Krušnohoru,“ říká.

Od počátku byla iniciátorkou privatizace, a tak to nemohlo dopadnout jinak, než že ji sousedé zvolili za předsedkyni. „Je to pestrá práce. Nemůžu naříkat, vztahy v našem domě jsou vstřícné. A když se někdy vyhrotí, snažím se je urovnávat v poklidu a bez emocí. Moc bych si přála, aby se vlastníci nechovali ke společnému majetku netečně, protože každé poškození nás stojí peníze.“

U Krušnohoru zůstali. Předsedkyně si pochvaluje spolupráci s řadou odborníků na správě družstva. „Naše spolupráce s jednotlivými úseky je velice dobrá,“ konstatuje.

NESMÍTE LIDEM LHÁT

Danuše Kalinová je ze „staré školy“. Na rozdíl od politiků říká lidem pravdu. „Když chcete dělat něco poctivě, nesmíte lhát. V první řadě vám musí lidé důvěřovat. Jsem k nim i k sobě poctivá. Hlídám čerpání z fondu údržby a o každé částce vlastníky informuji.“ Za deset let předsednické práce si vybudovala kredit a vlastníci ji uznávají. „Práce předsedy zabere víc času, než by se na první pohled zdálo. Lidem se snažím vždycky vyhovět, i když za mnou přijdou v kteroukoli hodinu a den,“ vysvětluje.

Dům má dva vchody a čtyřicet dva bytových jednotek. Ve výboru s ní pracuje Jaroslav Bureš a nově také Vratislav Reichel. „Byl zvolen vloni v dubnu. Je to mladý člověk a jsem ráda, že ho máme. Chci, aby se o dům zajímali i mladí,“ říká Danuše Kalinová.

Ona sama mnohdy vykonává i funkci domovníka. Mrzí ji, že se nenašel nikdo, kdo by chtěl provádět svépomocné údržbářské práce, kterých je dost. Kdyby se našel, uspořily by se výdaje z fondu údržby. Zatím i na drobnou údržbu najímá firmy.

ČEKAJÍ NA DOTACI ZELENÁ ÚSPORÁM

Když dům koupili, jako první se pustili do opravy střechy, vymalovali chodby, vyměnili vchodové dveře. Následovala výměna rozvodů plynu a vody, odpadového potrubí. Nechali zabudovat poštovní schránky zvenčí a položit novou zámkovou dlažbu kolem bloku. V celém domě vyměnili okna včetně chodeb i sklepů. „Lidé si hlídají každou korunu. Jsme společenství vlastníků a o prováděných opravách investičního charakteru rozhodujeme hlasováním,“ konstatuje předsedkyně. Dům splácí úvěr na okna.

Bloky kolem jsou „vyfešákované“ a nové kabáty jim moc sluší. A tak se i vlastníci z bloku 293 začali ozývat, že chtějí také slušivý kabát pro svůj dům. „Z loňského roku máme hotový projekt na zateplení. Požádali jsme o další úvěr u banky a dotaci z programu Zelená úsporám. Netrpělivě čekáme, jestli nám bude přidělena,“ dodává žena, která denně pracuje s počítačem, hravě zvládá skype, telefon, ICQ, o internetu nemluvě. Má prostě zájem o všechno. Hodně čte, má ráda hudbu a historii a bedlivě sleduje politiku.

Český stát bere za svůj a chtěla by, aby se zlepšila jeho image ve světě a aby lidem byla zas vlastní slušnost, čest a morálka.

Radka SLÍŽOVÁ