39

Jako samospráva fungujeme slušně

Někdy před 21 lety se Ing. Roman Hokr s rodinou nastěhoval do Litvínova na Lázeňský vrch do domu s pohnutou historií socialistického plánování. KONSTRUKTIVA tehdy musela v tom místě postavit tři domy, ale dokončila pouze hrubou stavbu a pak se krutě bránila, aby z hrubých staveb udělala něco k bydlení. Dvě zimy byly panelové skelety vystaveny větru, dešti, mrazům a spolu s nimi i bytová jádra, zařizovací
předměty. „Bydlel jsem tehdy sto padesát metrů odtud, všechno jsem sledoval a bylo mi to líto,“ začíná náš rozhovor Roman Hokr, předseda SA 084 v Litvínově.

Po prodlevě byly domy nakonec dokončeny a přidělovány jako stabilizační byty pro chemické závody. „Do našeho domu se nejprve dostali hokejisté, obsadili jeho celou jednu stranu. Z chemičky se nás tam tehdy stěhovalo kolem osmdesáti, vzájemně jsme se znali. A nastalo martýrium. Rok jsme vedli různá reklamační řízení, v průběhu prvních dvou let nám téměř v polovině bytů odešla elektrika v jádrech. Stalo se totiž to, jak dva roky jádra i zařizovací předměty ležely na dešti, tak při dokončení je jednoduše v tom samém stavu instalovali do domů se vším ostatním, co se tehdy za plotem válelo,“ vzpomíná Roman Hokr. Reklamovali klasické šlendriány tehdejší doby jako nedoléhající okna, zkřížené dveře, díry v linoleu... Rozvodné krabice časem preventivně měnili kompletně.

„Hned na počátku mě a mé dva kolegy z Chemopetrolu oslovili tehdejší vedoucí pracovníci družstva, abychom vytvořili společnou samosprávu našich tří domů. Časem se ukázalo, že je to nesmysl. Každý dům si žije svým životem, má své priority a tak jsme se nakonec rozštěpili na tři samostatné SA. Dá se říci, že v našem domě až na pár drobností běžného charakteru, všechno funguje.“

Fluktuace v tomto domě není velká. „Starousedlíků“ je tu většina a protože se dobře znají, snaží se spolu vycházet. A když se nastěhuje někdo nový, hned se to pozná, protože začne vrtat, bouchat a mnohdy ani nečeká na potřebná povolení rekonstrukce družstvem. „Novým říkáme bourači, v podstatě jsou začátky všech shodné. Ale časem se vše srovná, i když to někomu trvá rok, jinému pět let. Celkově mohu říct, že jako SA fungujeme slušně, lidé chodí na schůze, mají zájem o dění v domě, zapojují se do plánů. Pochopitelně, kdo bydlí pod střechou prosazuje, aby se udělala střecha, kdo na návětrné straně, aby se první zateplil jejich štít, kdo v přízemí, aby se vyměnily ustavičně bouchající dveře ve vestibulu. Vždy se dohodneme.“

Postupnými kroky dali domu novou tvář. Jako první zateplili severní štít, ze stavebního spoření pak další dva a z dodavatelského úvěru uhradili zateplení i zbývajícího štítu. Po čase vyměnili okna na balkonových sestavách, které byly v žalostném stavu, a nakonec si vzali úvěr na výměnu oken. „Zásadní věci jsme dali dohromady, letos jsme ještě měnili balkonová zábradlí a příští rok se budeme snažit dát si do plánu řešení vestibulu – kompletní rekonstrukci schránek, vchodových dveří. Chceme tu vytvořit příjemné zázemí a odlehčit lidem v přízemí. Mám pocit, že řada lidí se domnívá, že slušnost a ohleduplnost je slabost, protože dveře v chodbě bouchají ustavičně. Za rok už snad nebudou.“

Na rekonstrukci střechy se nechystají. „Jsem stavební inženýr a zastávám názor, že preventivní údržba je mnohem lacinější a efektivnější než nechat věci ležet ladem a pak dělat velké zásahy nebo rozsáhlé opravy. My necháváme střechu jednou za čas prohlédnout a opatřit udržovacím nátěrem, popřípadě provedeme drobné lokální opravy. Máme v ní sondy a je perfektně suchá. Řeči, že plochá střecha je špatná, nejsou pravdivé,“ míní a dodává, že lepenku mají ještě původní od bolševika.

Drobné údržbářské práce v domě provádí domovník Jan Bečvář. Ve výboru pracují Zdeňka Němečková a Kamil Kratochvíl. Blok 820 ve Valdštejnské ulici je jednovchodovým „bonbonkem“ se 32 bytovými jednotkami a má strategické umístění. Je téměř v centru, v dosahu je městská hromadná doprava, nákupní středisko, škola, školka, les. Není proto divu, že zdejší nájemníci si svých bytů váží a zůstávají v nich i ti, kteří by dávno mohli žít jinde, třeba v rodinném domku. Členové výboru spolu s předsedou jsou toho příkladem.

Radka SLÍŽOVÁ