35

Lidé odvádějí práci pečlivě

Žena na první pohled budící dojem, že si umí poradit se vším a že dokáže prosadit svůj názor. Takto působí vizuálně předsedkyně litvínovského společenství vlastníků č. 213 LENKA GALBAVÁ.

Nehraje si na důležitou osobu, nemá vypsané úřední hodiny, upřednostňuje rovnocenný vztah, nemá ráda nadřazenost. Lidé z domu mohou za ní přijít kdykoliv a s čímkoliv. Za šest let, co dělá předsedkyni, si svou vstřícností a ochotou vybudovala dobré zázemí.

V minulosti to tak vždy nebývalo. Od doby, kdy se dům v Podkrušnohorské ulici č.p. 2052 – 2055 prodával Stavebnímu bytovému družstvu Krušnohor a následně vlastníkům, uteklo devět let. Na počátku byla členkou výboru. Pracovala v advokátní kanceláři, a tak její znalosti byly nejen při privatizaci téměř nad zlato. „Když jsme společenství vlastníků zakládali a vznikal první výbor, shodli jsme se na tom, že by v něm měli být především mladší lidé. Nejprve byl navržen můj manžel, ale pak – díky mé profesi – jsem práci ve výboru vzala za něj. Na počátku se u nás vystřídali dva předsedové, kteří však ve svých funkcích nezůstali dlouho. Zvažovali jsme, že si vezmeme úředního správce od Krušnohoru. Nakonec jsme to zhodnotili jako finančně zbytečné a shodli jsme se, že by předseda měl být jeden z nás, člověk přímo z našeho domu. Byla jsem těhotná a usoudila jsem, že bych měla víc času, než když jsem chodila do práce, a tak jsem nakonec souhlasila, že předsedu budu dělat,“ vzpomíná Lenka Galbavá. Přiznává, že měla trochu obavy, zda funkci zvládne, je to přeci jen velká zodpovědnost a práce s lidmi. „Od začátku jsem nechtěla být jen pouhopouhý organizační předseda. Nabízela jsem lidem možnost, že se na mě mohou obrátit s čímkoliv, že jim ráda pomůžu. Dnes za mnou chodí i s osobními věcmi. Myslím, že mám se všemi hezký vztah a snad nemám ani žádné stěžovatele.“

Dům má 75 bytových jednotek. Ve výboru pracuje Václav Denk, Zdeňka Zemanová, Marie Skokanová a Milada Krčková. Pro každý vchod jeden zástupce.

„Máme skoro všechno hotové,“ konstatuje Lenka Galbavá. Dům má novou střechu, vyměněná jsou všechna okna a meziokenní vložky, interiéry vymalované včetně podlah, hydranty a rozvodné skříně jsou v pořádku, máme nové suterény. „Hodně prací jsme zastali svépomocí. Malování chodeb zajišťoval Emil Möller, rozvodné skříně a zábradlí natíral Václav Denk, výtahy můj manžel Petr Galbavý. Tím, že jsme nepozvali firmy, jsme rozhodně ušetřili. Navíc, když se zapojí lidé, kteří v domě žijí, odvedou práci velmi pečlivě. Vždyť dělají na svém. A všichni k domu získají lepší vztah.“ Dům perspektivně čeká zateplení

Velkým nešvarem v minulosti byl neustálý nepořádek kolem kontejnerů. „To byla jedna z prvních akcí, kterou jsme hned v počátku udělali. Vyřídila jsem na městském úřadu pronájem malého pozemku na odstavnou plochu pro kontejnery. Teď je máme hezky stranou, nechodí nám sem s odpadky sousedé z okolí. Navíc se přemístěním kontejnerů uvolnila nová parkovací místa přímo před domem,“ říká předsedkyně Galbavá a dodává, že si na spolupráci s městem nemůže stěžovat. „Kdykoliv o něco požádám, vyjdou vstříc. Lidé chtěli za dům lavičky pro odpočinek, lavičky jsou nainstalovány. Chtěli jsme odstavnou plochu pro kontejnery, máme ji. Chtěli jsme pokácet stromy, které svými kořeny zasahovaly do domu, stalo se. Mezi námi a sousedním domem byl popraskaný chodník, chodci na něm zakopávali. Navíc tam byla špatně svedená voda z okapu. Vše je napraveno,“ pochvaluje si spolupráci s městem. Stejně dobře vychází také s vedením SBD Krušnohor.
Jediné, co se jí prozatím nepodařilo dosáhnout, je snížení rychlosti v ulici z padesáti na třicet kilometrů v hodině. „Běhají tu často děti, pohybuje se tu spousta lidí včetně zvířat, třicítka by byla namístě. Bohužel u nás v Šafaříkově ulici neprošla. Ale z obousměrné ulice je teď aspoň jednosměrná.“

V brzké době musí předsedkyně vyřešit podmáčené sklepy. „Už dvakrát jsme tu měli zástupce radnice, který nám nechal vyčistit kanalizaci, ale neodstranilo to příčinu podmáčení. Možná máme ve sklepu pramen, kdoví?“

Byla by ráda, kdyby se našel někdo z důchodců, kdo by se ujal drobných oprav v domě. „Zatím se k tomu nikdo nemá. Když potřebujeme vyměnit zámek, žárovku, chlapi pomůžou, ale spoustu ostatních drobných oprav řešíme ve spolupráci s firmami. Zdá se mi to jako zbytečný přepych.“ Jinak je se stavem domu a především s těmi, kdo v něm žijí, spokojená.

Radka SLÍŽOVÁ