20

Dům bez mezilidských sporů

MILOSLAV ANDERLE vede samosprávu 054 v bloku 650 v Mostě už devět let. V podstatě je jedním z mála předsedů, kteří se o funkci (podle některých mnohdy nevděčnou) sami ucházeli.

MYŠLENKA

„Nelíbil se mi nepořádek v domě. Nechtěl jsem se pořád dokola rozčilovat a vlastně pro nápravu nic nedělat. Tak jsem mezi sousedy začal šířit myšlenku, že bychom potřebovali zvolit nového předsedu. Takového, který se bude domu věnovat a ne trávit všechen svůj volný čas na zahradě a na barák víceméně kašlat. A když už jsem se do toho tolik angažoval, byl jsem do čela samosprávy zvolen já. Nikomu jinému se do toho příliš nechtělo,“ vzpomíná na svůj začátek ve funkci Miloslav Anderle. Hned ale vyslovil obavu, aby si někdo nemyslel, že svého předchůdce veřejně pomlouvá. „Vůbec to tak nemyslím. On jen měl jiný žebříček hodnot. Je fakt, že třeba vyměnil klasické žárovky na chodbách za úsporné, vymalovaly se společné prostory. Ale bylo to málo. Dům už je přes dvacet let starý a při tom stylu, jakým byla sídliště Výsluní a Liščí Vrch stavěna, není divu, že je zchátralý.“

 

BONBONEK ŠACHŤÁKŮ

Blok 650 má pouze jeden vchod. V „bonbonku“, jak se mu říká, bydlí 24 rodin. „Bydlím tu od samého počátku a když jsme se sem přistěhovali, všichni jsme se znali. Byli jsme parta šachťáků z Hrabáku a Ležáků. Bylo to prima, protože jsme táhli za jeden provaz.“ Samozřejmě že s postupem doby se část sousedů vyměnila, ale podle slov Miroslava Anderleho je jejich dům příkladem, kde nejsou mezilidské spory, kde se pravidelně uklízí, kde poctivě spoří na opravy. „Máme v suterénu úklidovou místnost s prostředky nutnými k udržování společných prostor. Klíč mám pouze já a každý, kdo má právě službu, mi ho po úklidu vrací a já ho předávám dalšímu. Systém fakt funguje,“ pochvaluje preciznost svých spolubydlících.

 

PŘIBÝVAJÍ POZVOLNA

Za doby jeho předsedování se už podařilo vyměnit stoupačky na vodu, alespoň v kuchyních vyměnit původní okna za plastová, vyměnit jedny vchodové dveře a zateplit severní a jižní stranu domu. „Jsou to nemalé investice a vzhledem k tomu, že nás je málo, přibývají peníze do fondu oprav jen pozvolna,“ konstatuje Miloslav Anderle. Na zateplení si museli vzít úvěr, který jim poskytla firma, jež prováděla práce. „Dluh jsme do konce roku zaplatili, takže jsme čistí.“
V počátcích se mezi družstevníky našli nedůvěřivci, kteří předsedu i družstvo podezírali z toho, že při výběrových řízeních a vůbec při hospodaření s penězi hrají „malou domů“. „Veškerá oznámení o výběrových řízeních vyvěšuji na nástěnku na chodbě. Visí tam i přehled hospodaření. Všechno je naprosto průhledné a každý má přehled. Dneska už každý ví, že se nijak za jejich zády obohacovat nemůžu. Myslím, že mám jejich důvěru.“

 

LIDI JSOU FAJN

S důvěrou se na něho lidé obracejí i se sebemenším problémem. „Znají číslo mého mobilu a když se něco přihodí, okamžitě mi volají. Jednou třeba praskla voda v šestém patře a protékala dolů. První, koho volali, jsem byl já. Přijel jsem tenkrát z práce, informoval firmu a dali jsme vše do pořádku. Anebo za mnou byli před časem v noci sousedé, že Vietnamci bydlící nad nimi jsou příliš hluční. Nevolali jsme policii. Prostě jsem za nimi šel a domluvil jim. A šlo to. Od té doby byl klid. Fakt si na lidi u nás v baráku nemůžu stěžovat. Jsou fajn,“ říká.
Protože nikdo nevyužíval společný mandl, prádelnu, sušárnu, rozdělil tyto místnosti mezi lidi a oni si tam můžou ukládat kola. „Mají klíč jen ti, co se mezi sebou domluví a já. Když jsme měli kola všichni v jedné místnosti, stalo se, že se tu a tam někomu ztratilo. A nikdo se k odpovědnosti nehlásil.“

 

OPORA

I drobnější opravy si zvládnou udělat sami. „Hodně mi pomáhá pan Navrátil. Je už v důchodu a je mou oporou. Natírali jsme podlahy, měnili hrany na schodech, opravili jsme kývající se zábradlí, běžně měníme zámky, žárovky… .“ Žárovky mají úsporné a navíc nechali předělat osvětlení na čidla. „Naše chodba nemá okna. Dříve jsme prosvítili v průměru dvacet hodin denně, teď tři. Je to velká úspora, zejména při stále rostoucích cenách za elektřinu.

 

TRPĚLIVOST RŮŽE…

Do budoucna by chtěli vyměnit zbývající okna za plastová a po rekonstrukci volá střecha. „Nejde všechno hned. Důležité je, že jsme s opravami začali a jak se říká trpělivost růže přináší.“