7

Taková nabídka už asi nebude

"Sedmistovky" (oficiálně čtvrť Liščí Vrch) jsou poslední domy, které v Mostě vznikly hromadně v rámci takzvané komplexní bytové výstavby (KBV) na konci osmdesátých let. Tehdejší architekti si příliš hlavu nelámali s tím, aby obyvatelům vytvořili příjemné prostředí. Šlo jim spíše o to, aby natěsnali co největší množství lidí do určeného prostoru. Dodnes je to na Liščím Vrchu znát. Domy jsou příliš blízko u sebe, úzké ulice nestačí vozům ani chodcům a je zde také málo zeleně. To jsou věci, které lze dnes jen velmi těžko napravit. Přesto je možné i tady získat bydlení v klidném, čistém a na první pohled pěkném domě. Jedním z nich je blok 731. V něm je předsedou samosprávy FRANTIŠEK BERGER. 

"V družstevním bydlím od doby, kdy jsem si pořídil svůj první vlastní byt. A velmi mi to vyhovuje. Občas slýchávám takové námitky, že družstvo - potažmo jeho správa - peníze družstevníků někam zašantročí. Ale není to pravda! Vždyť si s penězi hospodaříme sami a můžeme si tedy pořídit jen to, na co máme," říká dlouholetý řidič autobusu městské hromadné dopravy. Na "jeho" domě je vidět, že s našetřenými prostředky družstevníci hospodaří opravdu s rozumem. Jeho vizitkou je zejména pěkná, nová a barevná fasáda. Pod ní se skrývá polystyren a vyztužená omítka, jimiž je dům zateplen. 

"Byli jsme jedni z prvních, kdo se zateplováním začal. Vzniklo to vlastně náhodou. Oslovila nás firma, že by nám dům zateplila a výsledkem své práce by se prezentovala před dalšími možnými zákazníky. Řekli jsme si, že to není špatný nápad, ale přesto jsme vypsali výběrové řízení. Nakonec to ta zmíněná firma nevyhrála a zakázku dostala jiná společnost, která nám nabídla zajímavější podmínky," vypráví František Berger. Těmi podmínkami míní skutečnost, že družstevníci samosprávy číslo 98 mohli zaplatit část zateplení hotově a další část splácejí formou bezúročného úvěru po dobu pěti let. "Takový úvěr a takovou výhodu už dnes těžko někdo nabídne," pochvaluje si předseda při vzpomínce na rok 1999, kdy zateplování probíhalo. 

Už před tím ve dvouvchodovém domě s dvaatřiceti bytovými jednotkami družstevníci prováděli jiné investiční akce. Vyměnili například všechny rozvody vody. "Stěhovali jsme se do domu před Vánocemi roku 1989, takže by se mohlo říct, že tu nemůžou být špatné sítě, ale opak je pravdou. Už za pár let jsme měli problémy s vodou, na původní trubky byl použit nějaký nevhodný materiál a ty byly tak ucpané, že jimi voda sotva protékala," popisuje další starosti František Berger. Výměna stoupaček proběhla ještě před zateplením domu. Finančně nejnáročnější akce tak mají družstevníci za sebou. Ještě do konce roku chtějí upravit vstupy do bloku a někdy v budoucnosti možná budou na domě mít i sedlovou střechu. "Zatím je naše plochá střecha naprosto v pořádku. Ale až ji bude nutné opravit, chtěl bych nechat udělat klasické zastřešení. To vydrží nejmíň padesát let, a tak nás skoro všechny přežije," prozrazuje své plány předseda SA 98. 

"Jen ze svého rozhodnutí nedělám nic. Vždy svolávám členskou schůzi - na ní se buďto dohodneme, anebo rozhodne většina přítomných. Přesto se občas setkávám s názorem, že dům je můj a tak se o něj musím starat. Naštěstí dnes už v domě máme většinu takových, co si uvědomují, že se všichni starají o vlastní majetek. Už se odstěhovali ti, kteří si ho nevážili a zbytečně ničili vypínače, špinili zdi a podobně. Od vandalů máme pokoj, jen nás občas pozlobí zloději," povzdychne si František Berger. Jak říká, někdy řeší takovou zvláštní záhadu zamčeného pokoje, přesněji bloku. Přestože oba domovní vchody jsou zamykány, ztrácejí se z hydrantů na chodbě požární hadice. Proto se téměř každý rok kupují nové. To je jeden z případů. Občas zmizí i zámek ze dveří od sklepa. "Možná, že někomu vadí, že tu všude zamykám, ale na druhou stranu díky tomu tu máme pořádek a klid," pokračuje předseda. 

O čistotu v domě se starají všichni jeho obyvatelé. Partaje se střídají v úklidu jednotlivých pater a uklízejí i sklepní prostory. Každý vchod má svou úklidovou místnost, kterou předseda Berger jednou ročně vybavuje košťaty, hadry a mycími prostředky. Kromě toho je v domě mandl, dílna, posilovna a dvě sušárny. Jediné, co tam zrušili, jsou kočárkárny. Tyto prostory slouží jako skladiště velkých věcí určených k likvidaci. "Nemám rád, když někdo vyhodí ledničku, starou skříň či židli před dům. Proč si dělat nepořádek v okolí? Tak tady ty věci střádáme a když město bezplatně přistaví kontejner, tak to do něj naházíme," popisuje František Berger způsob, jak se také lze slušně chovat na sídlišti.

Podobně praktických věcí je v mosteckém bloku 731 více. Například čidla rozsvěcují ve sklepě žárovky, čímž se napravují prohřešky některých zapomnětlivců. I takto se dá šetřit. Dobré hospodaření pak družstevníkům umožňuje zlepšit si své bydlení. V domě Františka Bergera by rádi například vyměnili stará dřevěná okna za moderní plastová. To je ale velmi drahá záležitost a ještě chvíli potrvá, než se potřebné prostředky našetří. "Tak finančně zajímavou nabídku, jakou jsme dostali na zateplení, už asi nedostaneme. Proto musíme s novými okny ještě chvíli počkat. Přesto mne těší, že si moji sousedé a členové samosprávy uvědomují, že vlastní-li družstevní byt je vlastně jejich. Takže si některé věci zvelebují a pořizují i na vlastní náklady. Takhle jsme si například pořídili kompletní rozvody CISu - tedy Centrálního informačního systému a někteří si také nechali zasklít balkony. Přál bych si, aby to takto měl celý dům. Je to ale natolik finančně nákladné, že si pořízení musí rozmyslet každý sám podle svých možností," dodává Berger. 

Dům samosprávy číslo 98 je tedy jedním z těch doslova vzorových a vzorných na "sedmistovkovém" sídlišti. Je důkazem o tom, že když se chce, jde téměř všechno. I Františku Bergerovi občas říkají: "Ty se máš! Na baráku jste udělali to a ono! Vy prostě máte všechno!" Podle předsedy ale vše záleží jen na lidech. Stačí rozumná domluva. Nebýt racionálně myslících a slušných obyvatel domu, těžko by samotný předseda zvládl všechno sám.