6

Při privatizaci mi sousedé dali důvěru

Dům ve vlastnictví společenství vlastníků číslo 105 v ulici P. Jilemnického v Mostě stojí v příjemné čtvrti, která byla kdysi jakýmsi předělem mezi starým a novým městem. Domy v této části byly převážně státní a do jednoho z nich se v roce 1968 nastěhoval i PAVEL KOVÁŘ, dnes předseda zmíněného společenství. 
V době, kdy se do svého nového bydliště nastěhoval, byla Podžatecká čtvrť už vcelku zastavěná a obydlená. Na druhou stranu tak, jak byly domy postaveny, zůstaly bez výraznější péče téměř čtyřicet let. "Byly to státní domy a nedělalo se v nich vůbec nic. Domovní správa nestačila nebo možná ani nechtěla opravovat závady v bytech. A tak tu máme například původní vchodové dveře, které se chystáme po více než čtyřiceti letech vyměnit. Za ta léta jsme je různě opravovali a udržovali, teď už ale skutečně potřebujeme nové. Naštěstí na ně ve fondu údržby máme peníze, a to proto, že už nebydlíme ve státním, ale ve svém," konstatuje Pavel Kovář. 
Pod správou SBD Krušnohor je "jeho" dům od roku 1997. Privatizace tohoto státního, později městského bytu proběhla bez větších potíží. A to i díky předsedovi Kovářovi. "Za minulého režimu jsem byl předsedou takzvaného občanského výboru. Měl jsem na starosti pět bloků. Pořádali jsme řadu akcí, například jsme v okolí našich domů brigádnicky uklízeli nebo jsme sbírali šrot, abychom pak mohli uspořádat zábavu pro děti v nedaleké kavárně Hněvín," vzpomíná. Proto tato jeho funkce možná usnadnila rozhodnutí sousedů. Měl jejich důvěru a když navrhl, aby místo vlastního malého bytového družstva vstoupili pod ochranná křídla Krušnohoru, ostatní obyvatelé jeho domu dali na jeho názor. 
"Tehdy nikdo nevěděl, co bude dál. Domy byly přes čtyřicet let staré, neudržované a bylo jasné, že budou potřebovat důkladné opravy. Nevím, jak bychom to zvládli sami, protože malé družstvo si samo musí zajistit nejen údržbářské, ale především ekonomické a právní služby. Takových starostí jsme ušetřeni. Správa Krušnohoru nám velmi pomáhá," říká Pavel Kovář. 
Když se tehdy před šesti lety rozhodovalo o tom, co bude dál po privatizaci domu, bydleli v něm převážně starší lidé. Neměli žádné zkušenosti a zřejmě i proto dali na radu Pavla Kováře. Ten se v bytové problematice orientoval i proto, že v tu dobu krátce pracoval na správě Krušnohoru. "Byty nebyly tak drahé, stály nás pětatřicet tisíc korun. Kdo neměl našetřeno, pomohli jsme mu vyřídit úvěr. Lidé byli rádi, už se těšili, že našetříme peníze do fondu údržby a z něj budeme postupně dům opravovat," doplňuje předseda. 
V současné době je již vidět, že se jeho slova naplňují. Začalo se takovou užitečnou drobností jako jsou zvonky. Dnes už má dům novou střechu, rozvody vody, plynu i kabelové televize. Chystá se již zmíněná výměna domovních dveří u všech tří vchodů včetně úpravy chodníčků před nimi, zateplení severní stěny domu a vymalování chodeb. Všechny tyto investiční akce zaplatili vlastníci ze svého, tedy z fondu údržby. "Na všechno jsme si našetřili. Nejsem příliš velkým přítelem úvěrů, nechci dům zadlužovat. Pozvolně naplňujeme potřeby domu podle toho, co potřebujeme. Mrzí mne, když někdo tvrdí, že obyvatelé domu nemohou sami hospodařit. Každý za tím hned vidí možnost tunelování. Přitom všechno jde přes faktury. Vlastníci mohou po předsedovi chtít, aby jim kdykoliv předložil údaje o stavu hospodaření. Na předsedovi záleží, jakou firmu po danou práci vybere, ale musí to být výhodné pro celý dům. Nám například dělala rozvod plynu firma pana Skopce - Vodoservis. Byla pro nás nejlevnější a přitom odvedla výbornou práci," uvádí Pavel Kovář. 
Vlastní hospodaření má i negativní stránku věci. Tou jsou neplatiči. Ti podle předsedy ubírají peníze ze společného fondu údržby. Proto je nutné placení nájemného velmi důkladně sledovat a problémovou situaci začít řešit co nejdříve. Před časem tak z domu v ulici P. Jilemnického soudně vystěhovali jednoho z nepoctivců. Pokud by tomu tak nebylo, fond údržby by byl brzy poloprázdný. Jenže i v tomto lze najít výhody správy velkého družstva. Problémy se dají řešit vcelku rychle a dluhy nenarůstají. 
Dobré hospodaření naopak umožňuje i drobný luxus. Tím je třeba dílna ve sklepě, v níž má své zázemí údržbář domu František Janeš. Čistotu v objektu zase udržuje domovnice paní Novotná. "Jsou to spolehliví lidé z našeho domu. Nechtěli bychom nikoho cizího z úřadu práce. Podle zkušeností z okolí vím, že práce, kterou někteří takoví pracovníci vykonávají, není moc kvalitní. Takhle máme dům v pořádku a čistý," pochvaluje si předseda Pavel Kovář. V domě jako jednom z mála je například i stále funkční mandl. "Vybíráme za jeho použití peníze, vybrané částky zapisuji do sešitku a když popíši jednu stránku, peníze sečtu a odnesu na správu Krušnohoru, kde je přidají k našemu fondu údržby. Je to jednoduché. Dobrá údržba domu i kvalitní hospodaření s jeho financemi musejí začínat od maličkostí. Pak se daří správně ošetřovat i ty větší záležitosti," uzavírá Pavel Kovář.