23

"Jestli chceš byt, založ družstvo!"
řekli Čestmíru Pailovi

Stavební bytové družstvo zaměstnanců národního podniku DVIL Komořany bylo malým podnikovým družstvem, které spravovalo 36 bytů, tedy tři vchody v jediném bloku 352 v Mostě. Družstvo bylo založeno již 11. března 1963, kdy se konala ustavující schůze. Prvním předsedou představenstva se stal elektromechanik Luděk Hornof. Později si družstevníci svépomocí postavili také 20 garáží. Řada "původních" členů tohoto družstva zůstala v Krušnohoru dodnes, sdruženi jsou v samosprávě 015. Patří k nim také předseda této samosprávy a jedna z "legend" SBD Krušnohor Čestmír PAIL, který právě v květnu oslavil své sedmdesátiny.
Pražský rodák Čestmír Pail pracoval na DVILu jako elektromechanik a později energetik, působil na Dole Vrbenský. Byl nejen zakládajícím členem SBD zaměstnanců n. p. DVIL Komořany, ale od založení družstva byl místopředsedou, posléze předsedou jeho představenstva. Po integraci do SBD Krušnohor byl Čestmír Pail (až do roku 1993) členem představenstva a předsedou technické komise.
Čerstvého sedmdesátníka a pamětníka, který dodnes pečlivě archivuje část agendy původního družstva DVILu, jsme požádali o rozhovor.

Jaká byla vaše motivace k založení bytového družstva?
Moje motivace byla dost osobní. Neměl jsem to politicky dobré, takže jsem v té době neměl prakticky šanci dostat byt "normální cestou". V tomto ohledu mi dokonce "přitížilo" 
i to, že jsem již dříve dostal na poukaz auto - Škodu 440 Spartak. Takže mi řekli: "Jestli chceš byt, založ družstvo!" Protože jsem se právě ženil, tak jsem neváhal...

Pro vaše družstvo byl postaven blok 352...
Ano, jeho výstavba tehdy přišla na 2,5 milionu. My jsme skládali členské podíly ve výši tří tisíc korun.

Na které své tehdejší spolupracovníky v družstvu rád vzpomínáte?
Se správou mi pomáhali v ekonomické a účetní oblasti Eda Divoký (účetní z DVILu) 
a Irena Beňasová, v oblasti údržby například první předseda družstva Luděk Hornof. 
Na DVILu jsme si prosadili do kolektivní smlouvy, že od závodu získáme materiál, například barvy, papír na střechu a podobně. Podnik nás tedy nepodporoval finančně, ale dostávali jsme odtud nějaké potřebné věci.

K výrazným kapitolám historie vašeho družstva patří také výstavba garáží...
Výstavbu garáží považuji skutečně za významnou událost. Svépomocí jsme postavili nejprve šestnáct garáží, později byly přistavěny další čtyři. 
V roce 1967 probíhala na toto téma velká jednání, povolení ke stavbě jsme nakonec dostali až z Prahy. Po složitých peripetiích jsme nakonec docílili i vlastnictví pozemku pod garážemi. Část tohoto pozemku stejně jako část pozemku pod naším domem původně patřila nějakému rakouskému baronovi.

Po integraci jste se stal členem představenstva SBD Krušnohor. Jak vzpomínáte na tuto dobu?
Ve vedení jsem působil jako předseda technické komise pro mosteckou oblast a energetik družstva. Podílel jsem se na prvních projektech zateplování štítů domů, na budování 
údržbářské základny v Souši a mnoha dalších akcích. Přes řadu problémů mám i z této etapy hezké vzpomínky.

Ptal jsem se vás na osobnosti z počátků družstva DVILu. Kterou osobnost byste vyzdvihl z období vašeho působení v Krušnohoru?
Nezapomenutelnou osobností byl rozhodně předseda družstva dr. ing. Karel Poloch. Kromě jiného dokázal šikovně využívat státní subvence a dotace na jednotlivé projekty. Odměny pro představenstvo ve výši tisíc korun nám na konci roku většinou nevyplácel, ale místo toho nás svolal na slavnostní večeři, kde jsme se vždycky dobře pobavili.

Děkuji za rozhovor.