19

Privatizace v Mostě:

Družstvo získalo 70 % bytů

Další nesmírně důležitou kapitolou v dějinách SBD Krušnohor je privatizace bytového fondu v Mostě a Litvínově.

Zejména privatizace v Mostě skončila přes nejrůznější překážky z politického i konkurenčního tábora naprostým triumfem Krušnohoru. Družstvo získalo do správy 9103, tedy plných sedmdesát procent z 13 tisíc privatizovaných mosteckých bytů. K tomu do září 2001 přibylo 18 domů s 897 byty v Litvínově. Po skončení privatizace se Stavební bytové družstvo Krušnohor stalo druhým největším bytovým družstvem v České republice. Důležité je zmínit, že k větší účasti v privatizaci vlastně "vyzvali" Krušnohor sami obyvatelé privatizovaných domů, kteří se nechtěli pouštět do dobrodružství zakládání samostatných malých družstev a v SBD Krušnohor viděli jistotu ochrany svých zájmů v oblasti bydlení. Uměli si totiž "spočítat" výhody zavedeného velkého družstva s ekonomickým, právním i technickým servisem, navíc družstva, které hraje významnou roli v družstevním hnutí nejen na krajské, ale i na celostátní úrovni.

ROZDÍLNÝ PŘÍSTUP

Rozdílný přístup k SBD Krušnohor v době privatizace uplatňovala města Most a Litvínov. Zatímco v Litvínově nebyly družstvu kladeny žádné překážky a bylo od počátku bráno jako jeden z možných partnerů města se zájmem o správu bytů, jinak tomu bylo v Mostě. Zde byla z nejrůznějších (a dodejme, že ne vždy nezištných) důvodů deklarována politická podpora nově vznikajícím malým družstvům na úkor Krušnohoru. Projevilo se to například v jednání o dvacetiprocentní slevě při prodeji, kterou politici chtěli původně přiznat jen kupujícím vytvářejícím nové družstvo. Až masivní tlak "zdola", tedy od tisíců lidí, kteří měli zájem vstoupit do Krušnohoru, přiměl komunální politiky alespoň k částečné změně jejich postojů.

STATISTIKA

Říká se, že samotná statistika nebývá zajímavá. Nicméně statistika mostecké privatizace je z hlediska Krušnohoru skutečně pozoruhodná. V jednotlivých etapách (podle zavkladování od října 1997 do října 1999, resp. ledna 2000) získalo SBD Krušnohor následující počet domů. V 1. etapě 6 domů z 26 privatizovaných (23 procenta), ve 2. etapě 33 z 55 .privatizovaných {60 procent), ve 3. etapě 38 z 51 privatizovaných (75 procent), ve 4. etapě 14 z 25 privatizovaných (56 procent), v 5. etapě 24 ze 40 privatizovaných (60 procent), v 6. etapě 10 ze 13 privatizovaných (77 procent), v 7. etapě 14 ze 14 privatizovaných (100 procent) a v 8. etapě 6 ze 7 privatizovaných (86 procent). K tomu je třeba připočítat 3 domy ze 3 prodávaných domů (tedy 100 procent) v dřívější správě společností BUT. Celkem tedy získalo SBD Krušnohor do správy 153 mostecké domy s již zmiňovanými 9 103 byty. Společně s Litvínovem získal Krušnohor privatizací dosud celkem 171 domů s 10 000 byty. Privatizace znamenala nemalé nároky na pracovníky správy, vždyť například k 1.6.1999 bylo najednou zavkladováno 1 759 bytů, k 1.9.1999 dokonce 1 792 byty atd.

PODPISY

Jako perličku na závěr přinášíme "statistiku podpisů", tedy skutečný maraton podepisování, který museli v souvislostí s privatizaci absolvovat jednotliví členové představenstva. Naprostým rekordmanem se ,V tomto směru stal ředitel František Ryba, který má kromě 900 podpisů na prohlášeních vlastníka dalších 70 000 (slovy: sedmdesát tisíc) podpisů na smlouvách o převodech bytů. Čtyřicet tisíc podpisů "absolvoval" člen představenstva Ing. Petr Klíma a dvacet pět tisíc má "na kontě" jeho kolega , v představenstvu Arnošt Ševčík. Zbylí členové představenstva se "podělili" o šest tisíc podpisů. Ani předseda představenstva Roman Laur však neušel intenzivnímu podepisování. Sám podepsal 10 tisíc dokumentů - přijetí za člena družstva. Dalších deset tisíc podpisů přijetí za člena "zbylo" na ostatní členy představenstva.