Jednám s lidmi v míru a jde to, říká

« Jak jsme začínali (163) »

Hrdě se hlásí k tomu, že je jedním z prvních bydlících v bloku 509 v ulici Josefa Suka na mosteckém sídlišti Pod Šibeníkem (dříve Šmeralova čtvrť). „Dům stojí od roku 1970. Bydlím v něm od samého počátku, kdy byly lidem předány do užívání byty. Je to již padesát let,“ zavzpomínal. Za půl století poznal dům do „posledního šroubku“. Proto není divu, že se zaujetím sobě vlastním nyní vykonává funkci předsedy SVJ 238. Tím pamětníkem a zároveň aktivním současníkem je jednasedmdesátiletý VÁCLAV RŮŽIČKA.

VELIKÁN

Blok 509 je obrovský. Má dvě části, sedm pater, dvanáct vchodů a 273 bytů. Vytváří konkurenci mosteckým velikánům jako jsou bloky 518 (K. H. Borovského), 524 (Růžová) a 525 (Javorová). Může se srovnávat s dalšími velkými domy v republice. Počtem bydlících se téměř vyrovná vesnici střední velikosti.

Kolemjdoucí si mohou myslet, že velký dům je zdrojem mnoha problémů a je nesnadné ho vést. S takovým náhledem ale Václav Růžička nesouhlasí: „Dům je prakticky bezproblémový a je pro mě radost dělat v něm předsedu.“

Václav Růžička dává svůj dobrý pocit z výkonu funkce do souvislosti se skutečností, že od 1. října 1999, kdy SVJ vzniklo, v jeho čele postupně stáli schopní předsedové, kteří dokázali odvést poctivý kus práce a pokračovat v započatém díle po svém předchůdci. „Prvním předsedou byl Ing. Antonín Novák. Funkci vykonával do roku 2014. Bezvadný chlap. Nyní je mu 78 let. Radil mi co a jak dělat. Moc mi tím pomohl,“ uvedl Václav Růžička, jenž je ve funkci již více než čtyři roky. Nastoupil po svém předchůdci Tomáši Kaňkovi, který musel ze zdravotních důvodů předsedování pověsit na hřebíček.

Dvacet let intenzivní práce předsedů a členů domovního výboru je na domě vidět – generálka střechy, zateplení pláště objektu, zrekonstruované lodžie, vymalované stěny chodeb s namontovaným novým osvětlením a položením linolea, instalace videotelefonů a otevírání vchodových dveří na čip, rekonstrukce výtahů, oprava chodníků ke vchodům domu, výměna stupaček a dalšího vnitřního vybavení domu.

KOMUNIKACE

„Větší problémy s lidmi nemám. Chodím za nimi a jednám v míru. Respektuji heslo užívané Jozefem Krónerem v televizním seriálu Bez ženské a bez tabáku: „Kdo mě dobře, já jemu taky dobře.“ Je rád za to, že když přece jen vyvstane problém s bydlícím, že majitelé bytů mu zvedají telefon a on může hned s nimi vše řešit. Obdobně úspěšně probíhá komunikace také formou e-mailových sdělení a zasílání esemesek.

Od jara roku 2016 dělá také domovníka. Schválil mu to domovní výbor SVJ. „Hodně let jsem pracoval s lidmi na šachtě. Kdybych musel sedět doma, tak se zblázním. Spojení obou činností znamená, že jsem každý den od rána do večera na nohou a zajišťuji spoustu záležitostí pro dům. A také hovořím s lidmi,“ popsal. A nejen z očí do očí. Jejich telefonáty ochotně vyřizuje i o víkendech a svátcích. „Jsem rád, že se mohu spolehnout na domovní výbor. Je mojí oporou. Díky jí se mi dobře pracuje,“ zdůraznil Václav Růžička.