Jejich slunce vylepšují náladu

« Jak jsme začínali (158) »

Oproti jiným předsedům domů má velkou výhodu. O tom jejím těžko někdo může říct, že o něm neslyšel. Vysvětlení? Dům se dvěma slunci na bočních stěnách poutá pozornost lidí. A ona z toho má radost. Považuje to za výborný nápad a perfektně odvedenou práci. Tou „ona“ je IVA BURGEROVÁ, předsedkyně SA 099 z bloku 733 v ulici Františka Malíka na sídlišti Liščí Vrch.

ROZJASNĚNÁ MYSL

„Byl to můj nápad,“ sdělila paní předsedkyně a dodala: „Když projíždíte Plzní, vidíte na fasádách domů žirafu, kytky a další podobné motivy. Moc se mi líbily. Inspirovaly mě. V Mostě jsou na výškových domech na sousedním sídlišti Skřivánčí Vrch zase pávy. Proč bychom tedy my nemohli mít slunce?“ Zašla proto na magistrát poradit se s městským architektem. Jemu se nápad líbil. Ing. arch. Jiří Harant poté zpracoval konkrétní návrh. Pro stavaře z chomutovské firmy L.A. Interiér, kteří zateplovali dům, a také pro jejich stavbyvedoucího pana Tůmu to ale byla pořádná fuška! Vynaložená námaha stála za to. Výsledkem je – podle soudu naší redakce – nejkrásnější a nejnápaditější dům v celém Mostě. „Jedna bydlící mi vynadala a ptala se, kdo takovou opičárnu vymyslel. Oznámila mi, že si půjde stěžovat na správu družstva. Sluníčka část sídliště opticky prosvětlují, rozdávají radost, vnášejí do duší lidí optimismus. Když jdete z centra města se zachmuřenou myslí a hlavou plnou starostí, díky sluníčkům se mysl rozjasní a člověk má hned lepší náladu,“ svěřila se se svými pocity Iva Burgerová.

PŮVODNĚ STAVAŘI

Funkci předsedkyně SA vykonává od roku 2012, tedy osm let. V domě žije ale podstatně déle. „Bydlím tady od kolaudace objektu, je to už 31 roků. Byty jsme dostali od OSP – Okresního stavebního podniku. Dům byl součástí družstevní stabilizační výstavby. Stavaři byli jeho nejpočetnějšími obyvateli,“ vysvětlila Iva Burgerová. Po čase se struktura bydlících začala měnit. Stavaři už dávno nepřevažují, ale družstevní dům je vcelku v pohodě. Vysloveně velmi problémové lidi nemá. To si družstevníci dokážou uhlídat. Zato domy v sousedství – bývalé městské, prošlé privatizací – se změnily tak, že jejich obyvatelé proměnili tuto část sídliště v sociálně deprimovanou zónu. „Nemám slov. Je to tady hrozné. I média před časem informovala o hromadné cikánské bitce přímo na ulici,“ zavzpomínala paní předsedkyně.

Přiznala, že ani v jejím domě není na růžích ustláno. Trápí ji dva případy velkých neplatičů. „Jeden dluží 92 tisíc a druhý 60 tisíc korun. Jsou v řešení,“ informovala Iva Burgerová. Ostatní bydlící platí. Občas se sice stane, že se objeví drobný dlužník, ale ten po upozornění chybějící částku hned zaplatí, nebo se mu strhne z přeplatku při vyúčtování.

SE ZÁPALEM

Práce ji baví. Jde jí od ruky. Je ráda, že se může opřít o tříčlenný výbor samosprávy. Jednoho muže z něj ale přece jen vyzvedla. „Mým zástupcem je Zdeněk Slánský. Dělá všechno, co je zapotřebí udělat a co po něm chci. Dělá to kvalitně a se zápalem pro věc. A věřte, že ho úkoluji často,“ uvedla Iva Burgerová a dodala: „Máme tady i aktivní paní uklízečku Radku Kuníkovou. Je na ni spolehnutí, uklízí poctivě. I po psech. Každého bydlícího hned zrychtuje, pokud dělá nepořádek.“

„Dům jsme zateplili, máme hezké lodžie, výtahy jsou vyměněny, byly instalovány nové schránky a vchodové dveře, společné prostory jsou vymalovány, parapety vyměněny, madla na zábradlí rovněž. Nyní uvažujeme o položení nového lina, to třicet let staré už dosloužilo,“ vyjmenovala paní předsedkyně.

Proč je pro tuto práci tak nadšená? „Byla jsem zaměstnána přes dvacet let na domovní správě Mineta v Komořanské ulici. Spravovali jsme domy a byty pro Mosteckou bytovou. Jsem tedy asi už profesionálně zdeformovaná. Ale proč ne, když je to ve prospěch bydlících,“ odpověděla při loučení Iva Burgerová.