S oporou se mu pracuje lépe

« Jak jsme začínali (157) »

Do domu se nastěhoval v roce 1994. Patří tedy mezi nejdéle bydlící v něm. Dá se předpokládat, že šestivchodový a sedmipatrový dům s 96 byty zná velmi dobře. Předsedou byl zvolen v minulém roce. Jmenuje se LADISLAV HOLÝ a vede SA 086 (blok 710) v ulici Jana Kříže na mosteckém sídlišti Liščí Vrch.

UČÍ SE A UČÍ

„Zpočátku jsem se nejvíc trápil tím, že jsem vlastně moc neznal. A dodneška – i po roce – nemohu říci, že bych opravdu všechno znal. Problematika bydlení je opravdu složitá – a to i na úrovni života běžného domu. O legislativě na úrovni státu ani nemluvě. Naštěstí jsem ale potkal velkou pomocnici. Tou je Hedvika Šebková, pracovnice z technického úseku správy družstva. Je rozumná, má přehled, v bytové problematice se výborně vyzná. Dokáže skvěle poradit a pomoci. Když vyvstane problém a já si s ním zrovna moc nevím rady, zavolám ji. Vždycky mi dobře poradí. Techničku Hedviku Šebkovou považuji za svoji oporu,“ nešetřil chválou Ladislav Holý. S oporou v zádech se mu lépe pracuje. „Učím se pořád a vypadá to, že se učit budu stále,“ dodal pan předseda s nadsázkou.

ELEKTRIKÁŘ

Když se do domu nastěhoval, začal dělat údržbáře-elektrikáře. „Ne, členem výboru jsem nebyl, ale se členy výboru jsem spolupracoval v rámci elektrikářského řemesla,“ upřesnil Ladislav Holý. Svoje tehdejší postavení srovnal s jiným bydlícím v domě – Miroslavem Gáborem: „Je to domovník, ale také není členem výboru. Stará se o čistotu vně i uvnitř domu. Například výborně a často zametá chodníky.“ Ladislav Holý neopustil kvůli funkci svoje elektrikářské řemeslo. Pro dům je potřebné: „Nedochází k malérům. Osvětlení funguje na chodbách i ve sklepích.“

PŘEKVAPILA HO ŽENA

Když nastoupil do funkce, řekl si, že bude dbát na dobré mezilidské vztahy. „Dal jsem si předsevzetí, že v domě bude pořádek. A to ve všech vchodech. Bydlí zde ale i lidé, kteří jsou méně zvládnutelní, kteří na dobré slovo prostě nedají. Člověk musí s nimi jednat v rukavičkách, protože dnešní zákony jsou takové…,“ rozpovídal se pan předseda a uvedl několik konkrétních příkladů. Z jeho řeči se dalo usoudit, že prožil určité zklamání z jednání některých obyvatel vůči sobě i vůči dalším bydlícím. Vadí mu například, že se někomu nechce pracovat a netouží mít pravidelný příjem. Hrozí tedy, že se takový jedinec může stát velkým neplatičem. Připustil, že donedávna někteří bydlící dlužili v souhrnu částku až do 100 tisíc korun. „Je to pět partají. Nezaplacená částka již naštěstí klesá,“ upřesnil Ladislav Holý. Překvapilo ho také, že jedna mladá žena dokázala rozbít dveře v zadním vchodu. „Po tomto extempore se začala chovat slušně. Dala na moji domluvu,“ pochlubil se pan předseda výchovným úspěchem.

VÝTAHY

S investiční akcí pětičlenný výbor SA v nejbližší době nepočítá. Dům v průběhu let prodělal vnitřní i vnější ozdravnou kúru. Je zrekonstruovaný a může se mj. pochlubit i zajímavě barevně řešenou fasádou. „Uvažujeme o rekonstrukci výtahů, ale až tak v roce 2025. Zatím se budeme věnovat drobné údržbě. Teprve až po instalaci výtahů se pustíme do vymalování chodeb, výměny linolea, zábradlí na schodišti, vstupních dveří. Zvážíme i vyzdění sklepů,“ naznačil předseda.

„Pan Ryba to drží dobře,“ převedl Ladislav Holý při loučení řeč na dění kolem družstva, k rozruchům vyvolávaným jedním Pražákem. „Byl jsem na poradě předsedů a mluvil jsem o tom s panem Rybou. Ten o problému otevřeně pohovořil. Držím jemu i nám všem palce, aby to už brzo skončilo. My, předsedové, potřebujeme klid na práci,“ uzavřel Ladislav Holý.