Mají problém s technickými službami

« Jak jsme začínali (156) »

Červen je pro něj významným měsícem. Slaví v něm narozeniny. Pan předseda bude zase o rok starší, ale vidět to na něm stejně nebude. Působí klidně, optimisticky, rád se zasměje. A tak to zůstane. S lidmi rád pohovoří, čehož jsme byli na místě svědky. Jmenuje se LIBOR KOUKOLÍK a vede SA 095 (blok 727) v ulici Bohuslava Vrbenského na mosteckém sídlišti Liščí Vrch.

V POHODĚ

Ve funkci předsedy je teprve rok. Do rubriky nazvané Jak jsme začínali padne přesně jako ulitý na míru. Úplným začátečníkem ale není. „Je to Libor Koukolík, hrozně moc na domě pracuje, proto to tady máme všechno dokonalé. Taky zde bydlí od prvopočátku. Prostě je to skvělý člověk, navíc strojvedoucí,“ řekla o nynějším předsedovi jeho předchůdkyně Jana Zalková při naší návštěvě v únoru roku 2015, když se svěřila s tím, že výbor samosprávy funguje výborně a že ona nedá dopustit na jeho místopředsedu a údržbáře v jedné osobě.

„Prohodili jsme se z pracovních důvodů, abychom mohli pokračovat v tom, co jsme započali,“ prozradil Libor Koukolík, když sdělil, že Jana Zalková už ve výboru není a on pokračuje v započatém díle nejen kvůli ní, ale i kvůli prvnímu předsedovi SA Milanu Vlkovi. Ten zemřel v roce 2011. Od tohoto roku je Libor Koukolík členem výboru – tedy již devět let.

STAROUSEDLÍK

Pan předseda má tedy i tu výhodu, že je starousedlíkem. Do domu se nastěhoval hned po dokončení stavby v roce 1989. Zná ho tedy dokonale. Blok 727 byl součástí družstevní stabilizační výstavby a žili v něm železničáři. V průběhu času sice došlo k výměnám bydlících, ale letitá zkušenost říká, že v domech se základem v podobě družstevníků orientovaných podle profesí nejsou problémy v mezilidských vztazích ani po letech. „Opravdu zde bydlí slušní lidé. Žijí v pohodě. Máme na bydlící štěstí,“ potvrdil Libor Koukolík.

UŽITEK

Výbor SA je tříčlenný a pokračuje v úspěšné práci. „Scházíme se podle potřeby, řešíme aktuální záležitosti,“ řekl pan předseda. Dům je po letech zrekonstruovaný vně i uvnitř, výbor se proto soustřeďuje na zajištění drobné údržby. „Vše, co bylo zapotřebí vyměnit či zrekonstruovat, máme hotovo. Uděláno je to tak, jak má být. Ale aby dům byl ještě lepší, drobným vylepšením se samozřejmě nebráníme. Takovým, aby lidem přinášela užitek a jejich bydlení se stalo ještě příjemnějším. Je jím právě dokončené požární odvětrávání,“ seznámil nás s novinkou Libor Koukolík. (Připravujeme o ní článek do příštího vydání Krušnohoru.)

ČISTOTA

Ke spokojenosti bydlících přispívá i čistota v domě. Je viditelná na první pohled. „Máme svoji paní uklízečku. Jmenuje se Magda Holoubková. Zaslouží si poděkovat za kvalitně odváděnou práci. Dokonce jsme jí pořídili čisticí stroj na podlahy. Práce jí jde proto lépe od ruky. Úklidovou firmu nechceme,“ řekl Libor Koukolík.

STROM A KLEČ

Zatímco v domě potíže nejsou, v jeho bezprostředním okolí ano. „Máme problém s Technickými službami města Mostu. Žádáme je o pokácení stromu, který roste na rohu domu, škrábe fasádu, stíní lidem, nemají v bytech dostatek světla. Nebyl dobrý nápad vysadit borovici metr od domu. Vyrostla a rozkošatěla se. Na městském chodníku u zadního vchodu je přerostlá kleč. Už zabírá polovinu jeho šířky. Žádali jsme, aby ji technické služby zlikvidovaly. Nestalo se. Na chodník se nedostanou stroje zimní údržby. Sníh proto odstraňujeme ručně. Technické služby nám odpovídají pořád dokola, že je to zahrnuto do plánu údržby. Dodávám, že asi mnohaletého. Opakovaně o totéž žádala i moje předchůdkyně. Každou chvíli si na tento stav lidi stěžují. Máme v zápisu ze schůzí, že to bydlícím vadí. Technické služby se přitom chovají tak, jako že přes tyto požadavky vlak nejede,“ uzavřel nevesele naši návštěvu v domě Libor Koukolík.