Blok 372: V domě klid, v parku křik

« Jak jsme začínali (136) »

Kousek odtud stojí rezidence Academia – dnes bydlení pro bohaté, kdysi jedna z nejoblíbenějších mosteckých samoobsluh jménem Rozvoj. Zamlada do ní chodíval rád. Stejně tak rád by zajistil pro své spolubydlící vlastníky luxusní bydlení podobné tomu v Academii. Boháče v domě ale nemá, zato úvěr ano – a ten je nutno splácet, jinak bude zle. Uhrazen bude až v roce 2023 a do té doby není možné peníze rozhazovat. K úspěchu vede tedy jen jedna jediná cesta – jít skromně kupředu, krůček po krůčku, šetřit a úspěch v podobě stále se zlepšující kvality bydlení se po letech dostaví. Taková je jeho filozofie v přístupu k práci v domě. „A vyplácí se,“ potvrdil nám JIŘÍ VÁGNER, předseda DV SVJ 154 v bloku 372 v ulici Mladé gardy na sídlišti Družstevní, které se nově jmenuje Obránců Míru.


NĚCO SE DĚJE

O tom, že krůček po krůčku to opravdu jde, jsme se mohli přesvědčit na vlastní oči při návštěvě domu. Pan předseda nás přijal ve schůzovní místnosti, která spíše připomínala sklad prodejny Barvy – laky. Všude dokola samé plechovky a umělohmotné nádoby s barvami, štětce, klacíky na míchání barev atd. Pan předseda dokonce přišel i o svoji židli. Ta posloužila malířům jako odkladiště jejich potřeb. A tak jsme při hovoru postáli. Spodní část domu je prostě vzhůru nohama – důkaz o tom, že se něco ve prospěch bydlících děje. „Malují se sušárny, chodby a sokly,“ sdělil Jiří Vágner na vysvětlenou.

20 LET PŘEDSEDOU

Dům byl zařazen do páté vlny privatizace městského bytového fondu. „Ta probíhala v roce 1998. Tehdy se také konalo naše ustavující shromáždění vlastníků a od té doby dělám předsedu SVJ,“ zavzpomínal Jiří Vágner. „Byl jsem zvolen hned napoprvé. Ani nevím, zda jsem tehdy měl tak velkou důvěru bydlících, anebo zda se do funkce nikomu jinému nechtělo,“ tak trošku zašpičkoval pan předseda a hned dodal: „Pravdou je, že je to nevděčná funkce. V práci jste vlastně pořád, zatímco ostatní bydlící mají volno a patřičně si ho užívají.“

Domovní výbor SVJ je tříčlenný. Od roku 1998 se třikrát změnil. „V nynějším složení vydržel pět let,“ informoval Jiří Vágner. Ten se funkci předsedy věnuje již 20 roků a patří tak mezi nejdéle sloužící funkcionáře v domech spravovaných Krušnohorem. Svoji funkci dodnes bere jako službu pro vlastníky bytů. „Kdo něco potřebuje, zavolá mi a já se o požadované postarám. Ať jde o výměnu žárovky na chodbě, nebo o opravu radiátoru v bytě. Proto mám tuto práci rád. Je všestranná a ku prospěchu lidem,“ vysvětlil Jiří Vágner.

MNOHO PRÁCE

Začátky ale byly těžké. Práce bylo až nad hlavu. O městské domy se PBH příliš nestaral – a tak i v bloku 372 téměř všechno „padalo na hlavu“. Rozbitá střecha a v důsledku toho zatékání vody do bytů, rozpadající se balkony atd. S parťáky z výboru se práce ale nezalekl. Výsledkem je rekonstrukce rozvodů plynu, vodovodních stoupaček, výměna dřevěných oken za plastová, nové vchodové dveře, hydroizolace domu, generálka elektrických rozvodů, opravy balkonů a nový okapový chodník kolem celého domu atd.

PROBLÉM: PARK

„Mezilidské vztahy v domě jsou dobré. Bydlí zde zčásti starousedlíci, tedy lidé zodpovědní a s bohatými životními zkušenostmi. Patří mezi ně i dvě ženy – 80letá a 90letá,“ sdělil Jiří Vágner. Vrásky mu sice přidělal muž s půlmilionovým dluhem, ale ten už je pryč a dluh za něj museli uhradit všichni bydlící. Bohužel. Jediné, co pana předsedu opravdu mrzí, jsou problémy se sousedním parkem. Je bez osvětlení a stává se místem setkávání problémové mládeže. „Drogy, chlast, řev, devastace zařízení – to jsou průvodní jevy zdejšího nočního života. Neustále připomínám nutnost vybudovat osvětlení, ale bez úspěchu,“ rozloučil se s námi smutně Jiří Vágner.

Text a foto: Petr PROKEŠ