Klidný dům, lidé jsou v pohodě

« Jak jsme začínali (121) »

Na první pohled je na něm vidět, že pracuje s lidmi. Dělá vedoucího prodejny v Teplicích a má na starosti 25 obchodních zástupců. Možná to byla právě chuť komunikovat s lidmi, co ho před čtyřmi roky přivedlo k rozhodnutí převzít funkci předsedy společenství vlastníků jednotek (SVJ) po sousedovi, jenž se odstěhoval. Bydlící mu dali důvěru, na shromáždění vlastníků pro něj zvedli ruku a soustavně usměvavý a energií oplývající PETR ŠŤOVÍČEK se ujal vedení SVJ 142. „Nikdy mi nebylo lhostejné, co se v domě děje. Chtěl jsem mít o tom přehled,“ zmínil se o další motivaci svého rozhodnutí.

DŮM MLÁDNE

Stavební spojka o dvou vchodech mezi bloky 85 a 86 v samém centru Mostu – na ulici Josefa Skupy – je tím místem, kde se „předsedování“ věnuje. Je v ní 16 bytů a v nich slušní bydlící. Petru Šťovíčkovi dělá radost, že se v posledních letech do nich přistěhovali mladí lidé. Snižují věkovou strukturu bydlících. Jejich věk se převážně pohybuje od 25 do 40 let. Předsedovi je jen o rok více. „Vy určitě chcete napsat o našich bydlících něco negativního,“ začal nás s úsměvem na rtech podezírat Petr Šťovíček, když jsme se opakovaně dotazovali na situaci v domě, která – pokud je špatná – je zpravidla pro předsedy domů traumatizující. „Nic takového u nás nehrozí. Nepořádek nikdo nedělá. Mezilidské vztahy jsou o komunikaci. Vždycky se dokážeme domluvit. Dokonce ani noční mejdany se u nás nepořádají. Prostě nemáme problémy. Lidé jsou ohleduplní. Všichni jsou v pohodě,“ popsal neuvěřitelný stav Petr Šťovíček.

TŘI VĚCI

Jeho práci se daří. „Jsou tři věci z poslední doby, na které jsem hrdý. První: Podařilo se nám sehnat seriózní firmu na úklid. Provádí ho jednou týdně, což stačí, s kvalitou její práce jsem hodně spokojený. Druhá věc: Úpravou chodeb se nám podařilo zkulturnit jejich vzhled. Nechali jsme udělat nové zábradlí. Došlo na rekonstrukci elektroinstalace. Máme nové osvětlení. Třetí věc: Ve všech bytech jsou plastová okna. Ti bydlící, kteří si je nechali nainstalovat dříve, je nyní dostali proplacené z fondu údržby. Bylo tak dosaženo spravedlivého přístupu pro všechny,“ vysvětlil Petr Šťovíček.

KLÍČ NEBO ČIP?

Na vavřínech úspěchů ale neusnul a s vlastníky bytů projednal další možná zlepšení v domě. „Budeme se věnovat vstupním dveřím. Ty nynější dřevěné už nejsou hezké. Rozhodli jsme se proto pro zcela nové a hliníkové. Dal jsem hlasovat, zda jejich otevírání bude na klíč nebo čip. Většina hlasovala pro klíč. Budeme mít i nová zvonková tabla. Debatovali jsme také o tom, zda zřídit elektronické vrátné. Diskuse o nich zatím v jejich prospěch nevyzněla. Někteří vlastníci bytů je totiž považují za zbytečné,“ poznamenal Petr Šťovíček. V perspektivních úvahách je sanace chodbových balkonů a rekonstrukce elektrické sítě.

Petr Šťovíček má ještě jeden velký sen. „V hrábích, což jsou na Skupovce tyto pospojované domy se dvěma dvorky, působí pět společenství vlastníků jednotek. Pořád čekám na okamžik, že se my, jejich předsedové, jednou domluvíme a necháme v rámci investiční činnosti udělat vizuálně jednotnou a velice hezkou fasádu. Zkrášlila by velkou část ulice,“ svěřil se Petr Šťovíček.

RUCH NEVADÍ

Ulice Josefa Skupy je rušná. Proud vozů se valí jedním směrem k Luně, druhým k Prioru. Nevadí dopravní hluk bydlícím? „Po čase auta nevnímáte. Ani hluk ne,“ popsal vlastní zkušenost pan předseda a dodal: „Velkou výhodou ale je, že jste v centru města, všechno je kousek od domu – obchody, služby atd.“

„Velice si pochvaluji spolupráci s techničkou družstva Hedvikou Šebkovou. Vím, že toho má na práci moc. Opravdu dělá, co může, ale vždycky, když jsme měli problém, pomohla ho vyřešit. Rychle a kvalitně,“ uzavřel Petr Šťovíček.

Text a foto: Petr PROKEŠ