Velice ho těší, že dům „kvete“

« Jak jsme začínali (117) »

Každou chvíli se směje. Vyzařuje z něj radost ze života. „Mám tu práci rád,“ říká o funkci předsedy, kterou vykonává přes 20 let. Pracuje na šachtě, přitom je ale s Krušnohorem spojen pupeční šňůrou – z doby, kdy družstvo mělo vlastní úsek údržby a on byl 15 let jeho součástí jako brigádník. Topení, vany, odpady – na tom a dalším kdysi pracoval pro družstvo. Získal při tom hodně zkušeností. Nyní je uplatňuje v domě. Ten proto v podstatě nepotřebuje využívat práce údržbářských firem a tím šetří peníze.

„Ve funkci předsedy jsem prožil hodně věcí – dokonce i 60. narozeniny,“ zavtipkoval MIROSLAV RŮŽIČKA, jenž vede SA 053 v bloku 649 v ulici Jana Amose Komenského na sídlišti Výsluní.

POMÁHÁ BYDLÍCÍM

Když se na něj bydlící obrátí s prosbou o opravu, rád vyhoví. „Vyměním těsnění na topení, opravím vodovodní baterii, splachovač na záchodě – a to zdarma. Prostě baví mě dělat předsedu, být mezi lidmi a pomáhat. Sedět v kanceláři by mě nebavilo,“ svěřil se Miroslav Růžička. Přiznal zároveň, že kvůli nadšení pro výkon funkce předsedy měl problémy s manželkou. „Nadávala mi, že každému v baráku dělám vola a nepíšu si odměny. Vytýkala mi, že nemám služební telefon a používám vlastní.“ Nakonec přišel rozvod.

VŠECHNO JE HOTOVO

Jeho nadšení je vidět i na samotném domě. „Máme všechno hotovo – střechu, zateplení, plastová okna, schodiště, poštovní schránky, výtah, dlažbu, voda je v plastu, rádi bychom vyměnili i rozvody plynu. „Na investiční činnost jsme v průběhu několika let dali celkem kolem 15 milionů,“ spočítal Miroslav Růžička, jenž je nejen předsedou, ale zároveň i údržbářem a výtahářem. „Jiří Hasman mi dává 80 korun měsíčně,“ prozradil na majitele známé výtahářské firmy předseda se smíchem sobě vlastním a dal se do úklidu sněhu před domem. Je totiž také uklízečem. Uvnitř domu je čisto, vymalováno. Bydlící jsou hodní lidé.

POKUSNÝ KRÁLÍK

Miroslav Růžička nás upozornil i na kuriozitu. Jeho dům posloužil před časem firmě Blesk Š&Š jako pokusný králík. „Byli jsme první dům v Mostě, který měl nainstalována čidla na rozsvěcení. U nás byla ověřována funkce čidel,“ poznamenal pan předseda. Nyní mají v domě LEDkové osvětlení, jež svítí na chodbě nonstop, protože blok 649 je „bonbonkem“ – schodiště má uprostřed objektu a na chodbách proto nejsou okna.

DVĚ PŮLKY

Ptáme se na problémy v domě. Zhoršuje se skladba bydlících. „Máme půlku starousedlíků a půlku stále se stěhujících,“ uvedl Miroslav Růžička. V první půlce převažují havíři z doby družstevní stabilizační výstavby, doplňují je chemici a dopravní policista. Druhou půlku tvoří „spoluobčané“, kteří se neustále stěhují, jsou neukáznění, hlučí, znečišťují prostředí plivanci a kouřením. Mohou také za to, že se před Vánoci stříkali štěnice.

Trápí ho také psi. Před lety jich tady bylo třináct, nyní šest. Ten z prvního poschodí soustavně štěká. „Bydlící odejdou do práce, pes se cítí osamělý a dává to pěkně najevo. Asi trpí separační úzkostí. Je mi líto těch, kteří se vracejí z noční šichty a nemohou se vyspat,“ svěřil se Miroslav Růžička.

VYSOKÁ ÚČAST

Výbor samosprávy je čtyřčlenný. Vedle předsedy jej tvoří ještě „Venca“ (Veverka) a dvě dámy – Maštalířová a Maxová. Dříve svolával schůze třikrát do roka, ale zjistil, že chodí stále stejní lidé. Proto přešel na běžnou frekvenci jedné schůze v roce (výroční). Účast je vždy vysoká – 60 až 80 procent. Svědčí to o tom, že lidé mají zájem o dění kolem sebe.

„Ptáte se, co mě těší na práci? No přece to, jak ten dům kvete!“ rozloučil se s námi Miroslav Růžička.

Text a foto: Petr PROKEŠ