Stará se o vesnici v paneláku

« Jak jsme začínali (107) »

Podle tvaru se mu mezi lidmi říká „hokejka“. Je to blok 525 v Javorové ulici na mosteckém sídlišti Zahradní. Obrovský panelák, patřící mezi největší domy v republice, má 14 vchodů a 500 bytů. Jestliže v každém bytu jsou v průměru tři lidé, představuje to 1 500 bydlících. Na české poměry docela velká vesnice. O ni se stará PETR CHARAMZA, předseda SVJ 637.

SEDM MĚSÍCŮ

Půl druhé tisícovky lidí – to je pořádná porce starostí. Pan předseda ale nikterak ustaraně (či unaveně) nevypadá. Když hovoří s lidmi, dokáže odpovědět na všechny otázky fundovaně a s nadhledem. Není pochyb o tom, že své práci rozumí. Je vidět, že funkci předsedy zvládá velmi dobře – a přitom ji nevykonává dlouho. „Můj předchůdce Václav Krupec ukončil v září činnost, já jako místopředseda plynule přešel do jeho funkce a pokračuji ve společně rozjeté práci. Před Václavem Krupczem byl předsedou Ing. Jiří Cibulka a ten nastavil spoustu věcí, podle nichž jedeme dodnes. Funkci dělám teprve sedmým měsícem a musím říci, že mi hodně dala úzká spolupráce s bývalým předsedou,“ zavzpomínal Petr Charamza.

Hlavní je ale chápavá manželka. Ta mi říká, že víc času trávím s barákem než se svojí rodinou,“ upozornil a dodal: „Dělat jenom předsedu v tak velkém domě nejde, takže se ještě zabývám různými pracemi – od seštelování oken přes opravy topení až po rozvody vody. Když na tyto práce stačím, udělám je; když jsou nad moje síly, předávám práci údržbářské firmě.“ „Pana předsedu mohu jen chválit, své práci dává opravdu hodně,“ připojila se technička Krušnohoru Zuzana Vlasáková.

PROBLÉMY

Ačkoliv Petr Charamza nevypadá ustaraně, přece jen připouští, že problémy existují. Blok 525 prochází velkou rekonstrukcí – a proto předsedu mrzí, že někteří bydlící jsou neukáznění. „Klidně vběhnou do čerstvého betonu nebo se bez ostychu projdou po právě položené dlažbě. Občas dochází k nepochopení funkce domovního výboru. To přece není policie ani „domovka“ z dob minulých. Když jsme měnili okna, nastaly v některých případech potíže se zpřístupněním bytů a podobné to bylo i se stupačkami,“ popsal Petr Charamza. Vadí mu také, že lidé vyhazují z oken „bordel, nejen vajgly“. Za daleko větší považuje problém s obsazováním bytů. „Více než polovina jejich majitelů a také realitek mají byt proto, aby v něm někoho ubytovali a brali peníze. Když děláme opravy na rozvodech v bytech nebo postřik proti štěnicím, vidím, že místnosti jsou vybydlené, na zemi jsou roztažené deky a v bytě o velikosti 1+1 se usídlí třeba i deset lidí. Máme tady majitele bytů prakticky z celé Evropy – Slováky, Chorvaty, Ukrajince, ale i z Dálného východu. Směs je to opravdu velká a různorodá,“ zhodnotil Petr Charamza.

SCHRÁNKY PRO PŘIPOMÍNKY

Výbor SVJ je čtrnáctičlenný – podle počtu vchodů. Každý vchod má ve výboru svého zástupce. Je domovním důvěrníkem. Ten se mimo jiné stará o vybírání schránky připomínek ve svém vchodě. „Bydlící schránky využívají,“ potvrdil Petr Charamza. V praxi to funguje tak, že pokud obsah připomínky může vyřídit domovní důvěrník, učiní tak. Když je připomínka závažnějšího obsahu, důvěrník ji předá předsedovi SVJ a ten osloví majitele bytu. Jestliže ten dělá problémy nebo není dostupný a nereaguje ani na esemesky či e-mailová sdělení, záležitost jde do výboru. Vedle toho se v něm kolektivně řeší vše, co se týká celého domu. Patří mezi ně i příprava výběrových řízení. „Zrovna nedávno jsme připravovali řízení na výmalbu stěn společných prostor domu a položení linolea. Hovořili jsme také o nutnosti dát do průchozích chodeb odhlučňovací podložky. Připravujeme podklady pro shromáždění vlastníků. Výbor se schází téměř každý měsíc a k projednání mívá hodně věcí. Jsem rád za to, že členové výboru mají zájem účastnit se na chodu domu a moc jim za to děkuji,“ uzavřel Petr Charamza.

Text a foto: Petr PROKEŠ