Záleží to hlavně na předsedovi

« Jak jsme začínali (98) »

„To, jak dům vypadá, záleží hlavně na předsedovi. A pokud se on opravdu stará a je nekompromisní, dům si hlídá, objekt je pak v pořádku a žije se v něm dobře. Jakého si lidé zvolí předsedu, takový mají dům,“ tato nekompromisně znějící slova, která se mnohým předsedům nemusejí líbit, vyslovil během naší návštěvy v mosteckém bloku 19 jejich kolega – předseda SV 146 JIŘÍ MARIA SIEBER.

24 HODIN DENNĚ

Ví, o čem mluví. Slova vycházejí z jeho zkušeností. Předseda na růžích ustláno nemá, občas se setkává se závistí a podezřením, že se obohacuje. Tyto negativní jevy ho mrzí, ale s některými důchodci v domě se prý nedá rozumně mluvit. „Já, ani výbor si nenecháváme vyplácet odměny. Jako předseda pobírám plat jen 350 Kč měsíčně. Nenechávám si proplácet ani telefonní hovory. Trval jsem na smluvní pokutě za pozdní zateplení domu a nepokládal jsem dlažbu, kde jsem nemusel. Domu jsem tak postupně ušetřil jeden a půl milionu korun,“ prozradil Jiří Maria Sieber. Výškový dům je zateplený, má novou dlažbu, plastová okna. Z fasády zatepleného pláště budovy se usmívá velké slunce. I přes obrovský objem odvedené práce a nutnost vzít si úvěr, se náklady nikterak nepromítly do dlouhodobé zálohy na opravy (fond údržby). „Pořád se nám daří držet na úrovni 15 korun na metr čtvereční. Nerozhazujeme. Šetříme, kde se dá. Díky tomu, že mám v přízemí domu svoji provozovnu, jsem lidem k dispozici de facto 24 hodin denně. Jakýkoliv nahlášený problém okamžitě řeším,“ popsal předseda.

DOMEK V PANELÁKU

Funkci začal vykonávat před 15 roky. Jeho společnost Mostecká realitní bytová agentura se tehdy podílela na privatizaci bytového fondu pro SBD Krušnohor. Sídlila na třídě Budovatelů, kde se dnes nachází úřad práce. „Privatizovali jsme také blok 19. V té době jsem hledal prostor pro sídlo firmy. Nechtěl jsem být v nájmu. A tady ten prostor o ploše 122 metrů čtverečních v přízemí domu, kde původně byla pobočka knihovny, byl prázdný. V privatizaci ho nikdo nekoupil. Řekl jsem si, že pro chodce není na přitažlivém místě a že pro realitku jsou zajímaví lidé, kteří jezdí kolem auty. A těch je hodně, protože dům stojí kousek od frekventované křižovatky ČSA – Žatecká – SNP – J. Skupy. A tak jsem nebytový prostor koupil a firmu přestěhoval sem,“ sdělil J. M. Sieber. V domě se navíc uvolnil byt, koupil si ho a nastěhoval se do něj. Zemřel ale tehdejší předseda Bauer, proto lidé rozhodli, že Jiří Maria Sieber bude jeho nástupcem, protože rozumí bytové problematice. „Potom jsem pochopil to, že aby dům vůbec k něčemu vypadal, musí se zbavit cikánů. Na patře jsem koupil druhý byt – právě od cikánů, kteří potřebovali peníze na cestu do Anglie. Pak jsem koupil ještě třetí byt a všechny je propojil. Vytvořil jsem tak jeden byt o velikosti 9+1 a ploše 200 metrů čtverečních. Někdo touží po rodinném domku, já ho mám v paneláku,“ zavzpomínal na začátky J. M. Sieber.

VELKÁ VÝHODA

„Nejen propojení tří bytů, ale také propojení bydlení v domě s provozovnou v přízemí má velkou výhodu. Každý den na vlastní oči vidíme, kdo chodí do domu. Hlídáme ho. Umožňují nám to prosklené plochy v přízemí a také kamerový systém. Výsledek je jasný, v domě se nesetkáváme s projevy vandalismu, nevidíme ani jiné škody,“ pochvaloval si předseda.

SLUNCE VERSUS LUNA

Protože dům funguje dobře, může se J. M. Sieber věnovat i drobnostem. Obrazem slunce na fasádě bojuje proti zažitému lidovému označení U Luny. „Na domě jsou vlastně slunce dvě. Chtěl jsem, aby z jedné strany mělo slunce oči a z druhé zadek, ale návrh neprošel u architekta města. Přesto ale začínám být úspěšný. U taxikářů se už vžilo nové označení – U Siebera,“ pochlubil se předseda. Obraz slunce je navíc poctou pro obyvatele domu Pavla Slunéčka.

Text a foto: Petr PROKEŠ