Problémy dokážou řešit společně

« Jak jsme začínali (97) »

Je to malý dům. Je v něm pouhých 18 bytů. Je to výhoda či nevýhoda? „Problémy dokážeme řešit společně,“ upozornil na výhodu malého množství bydlících předseda SV 133 a dodal, že naštěstí nejde o tradiční problémy známé z velkých paneláků. Nevýhoda malého počtu partají v domě spočívá v tom, že přísun peněz do fondu údržby a investic není nikterak mohutný. Sám předseda o tom hodně ví, protože nastupoval do funkce v době, kdy fond, kterému se dnes říká dlouhodobá záloha na opravy, zel téměř prázdnotou. Tím předsedou je IVAN HORA a společenství vlastníků, jež vede, působí v bloku 64 stojícím na křižovatce mosteckých ulic Antonína Dvořáka a Jakuba Arbesa. Výkonu funkce se Ivan Hora věnuje desátým rokem.

POSTUPNÝ NÁRŮST

„Když jsem se sem přistěhoval, tak jsme platili do fondu údržby a investic 14 korun za metr čtvereční. Bylo to málo, kvůli tomu jsme neměli vytvořenou finanční rezervu. Všichni majitelé bytů chtěli dům zateplit a přitom nebylo z čeho brát. Zelená úsporám se v té době jevila jako dobré řešení, ale peníze na spolufinancování jsme neměli, takže dotační titul jsme nemohli využít a současně ani úvěr si vzít,“ zavzpomínal předseda. „Postupným uvědomováním si bydlících toho, že je nutné trvale zajišťovat finanční prostředky do fondu, jsme částky postupně zvyšovali. Nejdříve na 16, později na 18 korun za metr čtvereční obytné plochy bytu, až jsme se dostali na současnou úroveň v podobě 26 korun. Tuto částku držíme pátým rokem a řekli jsme si, že už ji zvyšovat nebudeme. Měla by nám stačit,“ popsal vývoj Ivan Hora. Asi to tak opravdu bude, protože velkou investiční akci SV nechystá. „Do blízkého budoucna nás čeká jen výměna ležatých rozvodů studené vody a zateplení podlahy půdy nad posledním obytným patrem, aby z domu neunikalo teplo,“ řekl předseda.

CO SE POVEDLO

Dům je jako ze škatulky. Je vidět, že se na něm udělalo hodně práce. Oči vidí, že plášť domu je zateplený a že mu dobře sluší žlutočervená fasáda. Oči vidí i to, že okna byla vyměněna za plastová a bydlícím dobře slouží. Člověk by pomalu ani nevěřil, že svěže vypadající dům je stařík z 50. let minulého století, kdy byl postaven v rámci výstavby sídliště Podžatecká. „Je to už opravdu řada let, takže se budeme muset zamyslet nad tím, zda neinvestovat peníze do rekonstrukce vnitřních sítí – například do rozvodů elektřiny a plynu, ty to budou časem jistě vyžadovat,“ odhadl Ivan Hora.

REKLAMACE

Předseda má v současné době velkou starost. Řeší reklamaci. Ta souvisí s investicí právě do zateplení. V rámci stavební akce proběhla sanace suterénu a ten byl následně zateplen. Součástí je drenážní síť pro odvedení spodní vody. „Kamerovou zkouškou bylo prokázáno, že drenáž je propadlá vlivem chybně provedené práce zhotovitelem. V suterénu se ukázala vlhkost, která se dále rozšiřuje. Zhotovitel se přitom nemá k nápravě. Proto proti němu vedeme reklamační řízení,“ sdělil předseda.

Tato zkušenost ho přiměla k vyjádření nespokojenosti s dosavadní praxí v družstvu, kdy pracovníci z technického úseku správy Krušnohoru, kteří plní funkci stavebního dozoru, musejí denně navštěvovat spoustu akcí. „Ukazuje se, že je zapotřebí mít na stavbě stálý dozor.

Není možné, aby kontrolní činnost byla roztříštěná a dozorující pracovník měl další a další akce. Není taky možné, aby byl dozor prováděn jen v kontrolní dny, nebo když ho zavolá zhotovitel nebo předseda. Namátkovou kontrolu musí dělat stále.

Něco o tom vím. Sám provádím dozory na stavbách. Mám na starosti vždy jednu akci – a tudíž nejsem zatížen dalšími stavbami. Takový postup se investorovi vyplatí. Cena za technický dozor investora je totiž výrazně nižší, než náklady, které musejí být vynaloženy na odstranění následků za špatně odvedenou práci,“ uzavřel předseda Hora.

Text a foto: Petr PROKEŠ

Poznámka redakce: Předsedové SV jsou z porad poučeni o tom, že investor, kterým není Krušnohor, ale SVJ, si může objednat externí stavební dozor.