Dům se třemi skupinami bydlících

« Jak jsme začínali (94) »

„K funkci jsem se dostala jako asi většina předsedů – nikdo jiný tuto práci nechtěl dělat a bydlící hledali oběť, která by byla dostatečně odolná. V tu chvíli jsem si myslela, že bych to mohla zvládnout,“ řekla ELIŠKA MOSCATOVÁ, předsedkyně SV 138 z bloku 94 na mostecké třídě Budovatelů. Čas a praxe jí ale ukázaly, že je vše složitější a náročnější. „Ve vztahu ke Krušnohoru nemám problémy, spolupráce funguje velmi dobře. Potom je tu práce přímo v domě, což představuje 76 bytů, tři vchody a různé obyvatele,“ shrnula předsedkyně. Funkci vykonává od roku 2007. „Starostí je ale tolik, že mi to připadá tak, jako kdybych ji dělala 50 let,“ poznamenala.

TŘI SKUPINY

V domě žijí podle vyjádření Elišky Moscatové tři druhy bydlících. První tvoří pamětníci. Jsou to dobří lidé, kteří většinu času vzpomínají na to, jak bývávalo – byl pořádek, děti nezlobily, všechno fungovalo, prostě staré dobré zlaté časy. Druhou skupinu tvoří náplava. „Tito lidé nevzpomínají, ale nedělají ani nepořádek. Nechce se jim chodit na schůze, ani se míchat do řešení jakéhokoliv problému. Přijdou z práce, přenocují a na víkendy odjíždějí. Jsou prakticky neviditelní,“ popsala předsedkyně. Třetí skupina je tvořena lidmi, kteří dostávají byty od realitek. Pořád se střídají a přinášejí štěnice a problémy – ničí, co se dá. „Devastují také dveře s nainstalovaným čipovým systémem, aby mohli pouštět do domu své kamarády k přenocování. V nejproblematičtějším vchodu jsme nainstalovali u sklepa mříže, aby nedocházelo ke krádežím a poškozování majetku,“ svěřila se Eliška Moscatová. Zavzpomínala na odstraňování graffiti, jímž „tvůrce“ poničil čerstvou omítku, i na fungování vietnamského obchůdku, v němž se údajně prodávají i jiné věci než potraviny. „Obyvatelé ze třetí skupiny tráví u obchůdku i po dvoře celý den a někdy i noc – posedávají, popíjejí, řvou,“ sdělila předsedkyně. Do třetí skupiny patří také dlužníci. „Je to hrozný problém. Pokud jako SV poneseme podle nové legislativy náklady za nesplacené částky, obávám se, že přijdeme o střechu nad hlavou,“ svěřila se Eliška Moscatová.

CO SE POVEDLO

I přes problémy s „trojkaři“ se v domě podařilo hodně udělat. Proběhly tři etapy výměny oken, plášť domu byl zateplen za pomoci dotace z titulu Zelená úsporám, byly opraveny nátěry ve společných prostorách, střecha je zrekonstruována, byla vybudována zasedačka. „Využíváme ji na pravidelné posezení u bábovky, je jednou za čtrnáct dnů. Na akci je zakázáno mluvit o nemocech a o problémech z baráku. Povoleno je bavit se, smát se, povídat si, oddávat se stolním hrám. Dříve na akci chodily jen ženy, nyní pravidelně i dva chlapi,“ řekla Eliška Moscatová.

Velice si pochvalovala spolupráci s městskou policií a technickými službami. Označila ji slovem super. „Strážníkům jsme dali čipy a oni v rámci pochůzek ve večerních a nočních hodinách procházejí domem od sklepa po střechu. Zájem strážníků samozřejmě nedělá radost nepřizpůsobivým, nám slušným ano,“ uvedla předsedkyně.

PROBLÉMY

Technické služby vysázely u domu keříčky, ty ale byly zničeny agresivní psí močí, ani nestačily vyrůst. Škody na domě způsobují také holubi. „Poradili mi, že si máme pořídit dravce,“ zasmála se poskytnuté radě jako dobrému vtipu předsedkyně. Byla realizována technická opatření proti přistávání ptáků. „Musím řešit problém s propadající se podzemní kotelnou. Nikomu se do toho nechce, praskliny na chodníku se ale pořád zvětšují, je to nebezpečné. Budu muset napsat primátorovi. Problém se táhne dlouho – již od doby, kdy Jiří Šulc kandidoval na post starosty,“ řekla Eliška Moscatová.

Bydlící nyní šetří na nové výtahy – bezbariérové a s přístupem ze dvora. Dočkají se jich do dvou let, možná i dřív.

Text a foto: Petr PROKEŠ