Trapitelkou bydlících byla střecha

« Jak jsme začínali (86) »

Když se před mnoha lety nastěhoval do nového domu na mosteckém sídlišti Výsluní, začal jako místopředseda. Zhruba po půl roce se začal ptát předsedy na to, proč se nic neděje. Navíc mu vadilo, že nemůže pomoci lidem, kteří se na něj obraceli s různými záležitostmi, a on přitom neměl potřebné pravomoci k tomu, aby jim vyhověl. V domě byly tehdy jenom problémy. A tak si věci s předsedou rozříkal a výsledkem „domlouvání“ bylo, že předseda složil funkci. „Jednou přišel a odevzdal mi klíče. Svolali jsme schůzi a na ní funkci oficiálně předali. Byl jsem řádně zvolen předsedou samosprávy. Funkci vykonávám od roku 1987,“ popsal dramatický začátek svého „předsedování“ ERVÍN BRECKL, který vede SA 077 v bloku 629 v ulici Mistra Jana Husa.

Jeho průbojnost a zájem o práci s lidmi jej po čase vynesly až do městského parlamentu. Je zastupitelem zvoleným za Sdružení Mostečané Mostu (SMM).

TRÁPENÍ

Když se ho zeptáte na to, co ho za celou dobu jeho funkcionaření v domě nejvíce trápilo, opakovaně uslyšíte jedno slovo – střecha. Celá leta do ní zatékalo a byty pod ní připomínaly spíše místo ke koupání než k bydlení. Obyvatelé byli zoufalí. Podvakrát byla oprava neúspěšná. Po čase se voda do střechy dostala znovu. Člověk by pochopil, že se třeba nepovedla první oprava, ale že i druhá, za použití odlehčeného betonu, kdy všechny spoje prošly při kontrole na výbornou, to už byla záhada. Voda i přes výborně odvedenou práci znovu do střechy zatékala. Ervín Breckl si proto řekl, že to chce radikální řešení. Nalezl ho. Zalíbila se mu sedlová střecha. A tak vloni vyrostla v nejvyšším místě domu dřevěná konstrukce vyrobená odborníky na míru a na ní byla položena krytina. „S touto střechou jsme spokojeni,“ pochlubil se předseda.

ZREKONSTRUOVANÝ

Nejen problémy kolem střechy žil jednovchodový panelákový bonbonek. „V průběhu let jsme vyměnili potrubí teplé a studené vody a vracečky. Do přízemí jsme pořídili nové vchodové dveře, vyměnili jsme okna – nejdříve kuchyňská a později všechna. Po letech, kdy jsme si už mohli zažádat o půjčku, jsme se pustili do zateplení a fasády. Pokoušeli jsme se i o získání dotace, ale Janov dostal přednost. Peníze nám stačily na drobné opravy, jako jsou například výměna linolea, vymalování společných prostor a podobně. Dnes mohu s klidem říci, že dům je celkově rekonstruovaný,“ zhodnotil Ervín Breckl.

PLYN A VÝTAH

Práce však nekončí. „Už se mi ozývají plynaři. Upozorňují, že by bylo zapotřebí provést výměnu stupaček v prostoru mezi sklepy a prvním poschodím,“ informoval předseda. Pak se pustí do rekonstrukce výtahu, pokud bude mít dům dostatek peněz. Chtělo by to milion. „Zvýšili jsme si příspěvek do fondu údržby a je to tak dobře. Fond je výhodnější než půjčky, z nichž se musejí platit úroky. Jen si spočítejte, jaké jsou to částky z půjčky ve výši tří milionů – prostě jako hrom!“ nechal se slyšet Ervín Breckl.

BEZ NEPLATIČŮ

Ačkoli na první pohled vypadá předseda ustaraně, prakticky nemá žádné problémy. „Jsme docela klidný dům. Až na nějaké mladé, kteří předvádějí svoje výstřelky, ale ty k jejich věku patří. Není to nic vážného, mladí se dají zklidnit,“ popsal situaci předseda. Dům je bez neplatičů – jako jeden z mála v družstvu. Prostě úspěch. Předseda si libuje, že se podařilo uklidnit situaci v prostoru za objektem. Na zelené ploše se tam scházeli feťáci, párkrát na ně zavolal policii a nyní je klid. Od technických služeb si nechal odmontovat lavičku, kterou k povalování využívali bezdomovci. „Teď jsem vybojoval lampu veřejného osvětlení, takže i za domem bude večer vidět,“ uzavřel Ervín Breckl. K úplné spokojenosti ještě chybí kamera hlídající parkoviště.

Petr PROKEŠ