Raději se bezpečně drží při zemi

« Jak jsme začínali (85) »

Připomíná tak trochu menší nákupní středisko. Přízemí je totiž vyhrazeno pro prodejny a provozovny služeb. Je zde 6 nebytových prostor v domě s 36 byty. V přízemí najdete dvě večerky, kadeřnictví, reklamní agenturu a realitku. Všechny nebytové prostory jsou plně obsazeny. Předseda domu má z toho radost. Lidé si zde mohou v klidu nakoupit základní potravinářské a drogistické zboží, což vítají zvláště důchodci, kteří zde bydlí v hojném počtu. Nájemci nebytových prostor jsou navíc slušní a disciplinovaní, pravidelně platí nájemné a přispívají do fondu údržby, dům potřebuje každou korunu.

HLAVNÍ ULICE

Tím spokojeným předsedou je JAROMÍR LEXA. Vede SV 184 v bloku 325 v ulici Pionýrů, jedné z nejvíce frekventovaných komunikací v Mostě. Podle předsedy z nedalekého bloku 327 Miloše Porše tudy denně projede 10 tisíc aut. Nevadí tento počet bydlícím v bloku 325? „Je to hlavní – ne vedlejší – ulice, takže nemůžeme počítat s tím, že tady bude klid a vzduch bez výfukových plynů. Nemám ale poznatky o tom, že bydlícím by automobilový provoz vadil. V blízkosti máme tři přechody pro chodce, a pokud se tady vysloveně nepředvádějí mladí kluci na motorkách, tak problémy nejsou,“ zhodnotil Jaromír Lexa.

POHODÁŘ

Funkci předsedy společenství vlastníků vykonává šest let. Není to ale na něm znát. Po každé naší otázce se usmívá a ochotně odpovídá. Důkaz o tom, že nervová soustava psychickému náporu vyplývajícímu z výkonu funkce zdárně odolává: „Jsem v pohodě. Proč se nervovat? To nemá cenu. Proč si ničit zdraví?“

NEHÁZÍ DO PYTLE

Přiznává však, že pohodové v domě to až zas tak není. Tříčlenný výbor se ještě donedávna trápil s nepřizpůsobivými. Šlo o nájemníky v bytě vlastníka žijícího mimo Most. Svůj byt pronajal přes realitku. „Zaplaťpánbůh se nám je podařilo vystěhovat. Přes den hlučeli, ostatní rušili nahlas pouštěnou hudbou, pořád dělali rachot, nevytírali chodbu, porušovali domovní řád,“ popsal trápení předseda. Za hlavní problém domu považuje právě pronajímání bytů vlastníky. Tento nešvar se projevuje i v narůstání dluhů. Začátkem května neplatiči dlužili více než 170 tisíc korun. Řeší je správa Krušnohoru. Dva případy jsou již u soudu. Předseda by na základě získaných zkušeností proto přivítal přijetí legislativy, která by umožnila rozhodovat bydlícím o tom, kdo se do domu přistěhuje.

Na cikány si ale nestěžuje. „Neházím je do jednoho pytle. Jsou i takoví, kteří se chtějí přizpůsobit středoevropským životním podmínkám. U nás v domě bydlí od roku 1999 cikánská rodina. Jsou to suproví lidi, naprosto bezproblémoví. Plní si všechny povinnosti a ještě k tomu v domě pomůžou, když můžou,“ svěřil se Jaromír Lexa.

PROBLÉM S FONDEM

Výbor SV má velké plány, ale jeho členové se raději drží při zemi. Respektují skutečnost, že v domě žije hodně důchodců a ti mají hluboko do kapsy. Proto výbor netlačí na pilu a na shromážděních vlastníků neprosazuje navýšení příspěvku na fond údržby, i když dům by to potřeboval jako sůl. Nyní příspěvek činí 24 korun na metr čtvereční, ideální by bylo navýšení na 28 korun. Je zapotřebí zateplit přední a zadní stěnu bloku, namísto luxferů nainstalovat plastová okna, sklepní okna ochránit mřížemi.

Za odvedenou práci v rámci možností se ale výbor stydět nemusí. Bydlícím dobře slouží opravená a zateplená střecha, nové vchodové dveře, osvětlení chodeb na čidla, vyměněná okna, hydroizolace domu, zrekonstruované okapové chodníčky se zámkovou dlažbou a zateplení štítů. Dům splácí úvěr – za práce na střeše, oknech a štítech. Jde to bez potíží.

Petr PROKEŠ