Havíř se nesnází a problémů nebojí

« Jak jsme začínali (81) »

Jako předseda společenství vlastníků to nemá vůbec jednoduché. Mohou za to hrábě. To je lidové označení pro tři domy a dvě domovní spojky tvořící architektonický celek připomínající zahrádkářské náčiní (nahlížíte-li na ně z ptačí perspektivy). Vlastně je to pět domů dohromady. On vede střední část architektonického celku – blok 86, kde působí jako předseda SV 141. On a všichni obyvatelé tohoto domu se musejí ohlížet i na zájmy bydlících v dalších čtyřech domech, protože při privatizaci nechalo město zapsat celý architektonický celek na katastrálním úřadu jako jeden dům. Předseda JAN FIALA je havířem – člověkem zvyklým na psychickou i fyzickou zátěž, a proto se nesnází nebojí.

MÁLO PENĚZ

„Začalo to privatizací domu,“ zavzpomínal Jan Fiala. Tehdy patřil mezi ty, kdo se o věci kolem procesu privatizace nejvíce zajímali. „Nejdříve nám město nabídlo prodej každého domu z hrábí zvlášť. V tom našem jsme se původně dohodli, že bychom ho koupili, ale bylo nás málo. Zhruba po dvou týdnech město přišlo s tím, že prodej jednotlivých domů ruší a hrábě prodá jako celek. V té době nebyl zájem o koupi bytů. Lidé na ně neměli peníze. Proto byla svolána schůze všech bydlících v hrábích do prádelny sousedního bloku 85, aby se poradili jak dál. Někdo tam navrhl, aby privatizace proběhla prostřednictvím Krušnohoru. Odkup domů soukromým zájemcem jsme odmítli,“ popsal Jan Fiala.

PĚT ČÁSTÍ

Po konzultacích s Františkem Rybou, ředitelem Krušnohoru, bylo přikročeno ke konkrétním krokům. Bydlící se domluvili na tom, že hrábě rozdělí na pět hospodářsky a organizačně samostatně fungujících částí, v nichž vzniknou jednotlivá společenství vlastníků. V bloku 86 bylo založeno SV 141. Do svého čela si zvolilo právě Jana Fialu. A jak si ve funkci se svými kolegy z výboru vede?

OBAVY Z ÚVĚRU

„Dům byl v nedobrém stavu, a proto jsme jej postupně začali dávat dohromady,“ sdělil předseda. Generální oprava střechy, rekonstrukce rozvodů vody, plynových rozvodů, v bytech jsou nové stoupačky, dřevěná okna byla vyměněna za plastová, vnitřek domu byl vymalován. „Nyní prodlužujeme střechu, děláme tzv. přesah, aby voda z ní po deštích nestékala po stěnách domu,“ řekl Jan Fiala. Předseda by byl rád, kdyby si dům vzal úvěr. Ten by zafinancoval všechny práce, které je ještě zapotřebí udělat. „Chápu ale obavy lidí, kteří se bojí následků případného nesplácení. Kromě toho jsou v domě evidováni dlužníci. Tři vchody, 62 bytů plus dva nebytové prostory – to je náš dům. Není zas tak velký, a tak obavám bydlících rozumím,“ svěřil se Jan Fiala. Na řadu nyní přijdou výtahy. Jejich rekonstrukce představuje investici za tři miliony korun. Předseda se jí nebojí. Na fond údržby bydlící platí 22 korun za metr čtvereční, což je částka úměrná k tomu, aby se dům mohl rozvíjet. A výtahy mají přednost. Starší lidé se hůře pohybují, mají zdravotní problémy, do svých bytů se přece musejí dostat.

MIGRACE A DLUŽNÍCI

Jan Fiala by rád připravil obyvatelům pohodové bydlení. Brání mu v tom ale překážky. Objevily se zde štěnice a je podezření, že je sem zavlekli migrující osoby. Ty obývají byty, které jim někteří vlastníci pronajali. Jiní vlastníci se odstěhovali a byty prodali realitkám. A těm je jedno, koho do bytu nastěhují. „Migrace osob a dlužníci jsou hlavním problémem domu,“ zdůraznil Jan Fiala. Navíc majitelé bytů nereagují na výzvy k nápravě, pozvání na schůze jsou jim lhostejná. Účast na shromážděních vlastníků je také problémem, lidé schůzují neradi.

A co předsedu těší? „Město nám udělalo na dvoře nové chodníky a ulice Josefa Skupy se opravuje, z toho máme radost,“ uzavřel Jan Fiala.

Petr PROKEŠ