O osudu rozhodli v sušárně číslo 7

« Jak jsme začínali (77) »

K funkci předsedy se dostal náhodně a nechtěně – v době, kdy v Mostě probíhala jedna z vln privatizace městských domů. To se psal rok 1999. „Tehdy platilo ustanovení radnice, že nám byty prodá se slevou, pokud byt zakoupíme do stanoveného termínu. No a protože peněz není nikdy dost a tato nabídka mi proto nebyla cizí, vyprovokoval jsem lidi bydlící v domě písemnými pozvánkami na jednání v této věci ve velké sušárně číslo 7,“zavzpomínal FRANTIŠEK KUBÍK, předseda SV 173 v bloku 335 na ulici 1. máje v Mostě. (Mimochodem ve stejné sušárně probíhají schůze dodneška. Koná se zde shromáždění vlastníků bytů.)

„Sešli jsme se tam dvakrát. Na první schůzi jsme se dohodli, že se zeptáme příbuzných, kamarádů a známých co bude pro nás lepší – vést si dům sami, anebo si ho někým nechat spravovat? Neměli jsme s tím zkušenosti. Na druhé schůzi jsme se usnesli, že nám bude dělat správu Krušnohor. Lidi si mě zvolili. Řekli, že když jsem byl tak aktivní, tak dům povedu,“ doplnil František Kubík.


Blok 355 si právě obléká nový kabát.
„Už se těším, až bude v prosinci zateplení hotovo,“
svěřil se František Kubík.

SVETRY A TEPLÁKY

Začátky ve funkci byly těžké. „Objekt byl zastaralý, domovní správa se o něj předtím moc nestarala,“ popsal stav předseda.

Proto první investice nenechala na sebe dlouho čekat. „Když jsem chodil po partajích a bydlící mi otevírali dveře od bytů pod střechou, byli oblečeni ve svetrech a teplácích a ještě k tomu měli přes sebe přehozené deky,“ sdělil František Kubík. Podle jeho vyprávění byla v zimním období bydlícím zima a v létě naopak velké vedro. Hodně o tom ví, také pod střechou bydlel – přesně 22 let. Potom k neuspokojivému stavu přispělo ještě zatékání vody, bylo problematické najít praskliny. „První investicí byla oprava a zateplení střechy. Ponechali jsme si původní střechu a na ni položili dvaceticentimetrovou vrstvu polystyrenu. Tato úprava stála půl milionu korun. Tehdy to byla novinka. Mohlo se to zdát drahé, ale dnes by to bylo v úplně jiných relacích – daleko dražších,“ zhodnotil František Kubík a zavzpomínal na výbornou spolupráci s tehdejší techničkou družstva Janou Moltašovou.

Starat se o dům – to je pěkná fuška. „Dělat předsedu – to představuje práci s lidmi. A co obnáší pojem práce s lidmi, to snad ani nemusím vysvětlovat. Naštěstí mám velkou oporu v manželce. Ta toho udělala pro mě moc. A také mi ušetřila spoustu cestování na správu družstva, pracuje totiž přímo v ní. To je moje velká opora. S ledasčím mi poradí,“ pochvaloval si spolupráci František Kubík.

HOTOVO

Problém se střechou nebyl jediný. Když partajím roznášel po domě vyúčtování, povšiml si, že bydlící v krajních bytech měli nedoplatky, čili spotřebovali hodně tepla. Aby se zlepšila úroveň bydlení v domě, nechali zateplit boční štíty a zajistili instalaci nových vchodových dveří. „Ty staré byly již na spadnutí a na chodbách byla zima. Nyní máme pěkné vchodové dveře. Štíty byly zatepleny a lidi přestali platit nehorázné částky za topení, které je předtím nezahřálo. Dneska je úroveň bydlení v domě úplně někde jinde,“ zdůraznil František Kubík a dodal: „Máme hotové nové plastové rozvody vody, plynové rozvody, příští rok bychom chtěli udělat generální opravu elektrických rozvodů v domě. Jinak je všechno hotové,“ informoval František Kubík.

TROJICE MUŽŮ

V domě bydlí převážně dříve narození. Ti díky zkušenostem přistupují k životu velice zodpovědně, a proto v domě nejsou žádné problémy. Panují zde dobré mezilidské vztahy. Kolem objektu i v celé ulici je hodně zeleně. Důchodci se starají o dva záhonky s květinami. „Dělají to dobře a rádi,“ pochválil předseda.

Výbor SV tvoří tři muži – z každého vchodu jeden. František Kubík je z prvního, Jan Bosák z prostředního a Libor Manda z třetího (předseda si ho váží pro pracovitost, zapálenost a iniciativnost).

Petr PROKEŠ