10

"Transformační" shromáždění delegátů na konci roku 1992

Určitá nejistota před transformací družstva, jisté právní vakuum v některých oblastech násobené mnohdy ještě nejasnostmi v období konce federace a vzniku samostatné České republiky od 1. ledna 1993. I tak by se dala charakterizovat atmosféra Shromáždění delegátů SBD Krušnohor, které se sešlo v posledním listopadovém dnu roku 1992.

PŘEMĚNA

Již na počátku požádal člen představenstva Jan Lev přítomné delegáty a hosty o aktivní přístup a disciplinovanost, aby SBD mohlo uzavřít diskusi o stanovách a přejít k dalším důležitým bodům, zejména k záležitostem okolo převádění bytů do osobního vlastnictví. Předseda Krušnohoru Ing. Vladimír Frank hovořil o tom, že transformace družstva spočívá v jeho přeměně na společnost podle obchodního zákona. Zároveň varoval, že pokud by transformace neproběhla do 28. ledna 1993, družstvo by ze zákona mohlo zaniknout. Zmínil i nedokonalost transformačního zákona v některých oblastech.

STANOVY

Průvodní zprávu komise pro přípravu stanov přednesl místopředseda družstva Ing. Jiří Koula. Za základní funkci bytového družstva označil to, co platí stále - uspokojování bytových potřeb členů družstva, a to racionálním, hospodárným způsobem. Jiné aktivity mohou mít pouze podpůrný charakter základního poslání družstva. Tohoto základního programu se Krušnohor úspěšně drží dodnes, bez ohledu na nejrůznější legislativní a další peripetie, kterými družstevnictví stejně jako celá společnost v posledních letech prochází. Na závěr diskuse, které se zúčastnilo čtrnáct delegátů a po projednání dvou pozměňovacích návrhů (z nichž jeden byl přijat a zapracován do stanov a druhý odmítnut) byly nové stanovy Stavebního bytového družstva Krušnohor většinou delegátů přijaty.

KRUŠNOHOR ZŮSTAL KRUŠNOHOREM

Jak upozornil Ing. Jiří Koula, nebyly do stanov obsaženy návrhy na změnu názvu družstva. Při těchto úvahách převážily racionální ekonomické důvody, sám Jiří Koula hovořil o hospodářských důvodech jako o argumentu pro zachování stávajícího názvu. Ale jistě hrál svou roli i moment méně racionální. Krušnohor byl prostě dobrou "značkou", na kterou si družstevníci zvykli a našli k ní vztah. Čas prověřil, že to bylo rozhodnutí správné, Krušnohor "svou firmu" drží stále, přičemž touto firmou pochopitelně nerozumíme jen jeho název, ale i určité hodnoty.

PŘEVODY

Převádět byty i garáže do soukromého vlastnictví, jak to umožňoval zákon č. 42/92 Sb., doporučil předseda družstva Ing. Frank. Převody měly být směrovány vždy k datům 30. června a 31. prosince každého kalendářního roku. Došlo i na ujednání, které díky "senzačním odhalením" televize NOVA vzbudilo v nedávné době mezi tisíci družstevníků po celé republice pořádnou (a jak jsme již ve zpravodaji vysvětlili, neodůvodněnou) paniku - tedy k dohodám o odložení převodu do vlastnictví, což umožňoval obchodní zákon. Jak je vidět, speciální potvrzení členové Krušnohonx nepotřebují, protože mají dobře vedený archiv a uvedené záležitosti lze v usneseních shromáždění delegátů, ale i jednotlivých představenstev (v konkrétních, jednotlivých případech) dohledat. Na konci roku 1992 ovšem ještě nebylo jasno o pozemcích, na nichž družstevní objekty stály. Vzhledem ke změně účetnictví ve státě a změně celé daňové soustavy v ČR od 1. ledna 1993 bylo také obtížné určit do budoucna rozdíly mezi členem nájemcem, členem - majitelem (tedy dnešním družstevníkem - vlastníkem) a nečlenem družstva atd. 1 tyto záležitosti, které se v listopadu 1992 zdály obtížně zvládnutelné, však pochopitelně byly časem vyřešeny.

DOKTOR PŘIKRYL INFORMOVAL

Krušnohor se neuzavíral "do sebe", aktivně spolupracoval v období složitých změn s ostatními družstvy a zejména se Svazem českých a moravských bytových družstev (ten je významným partnerem a pomocníkem SBD Krušnohor i dnes). Svědčí o tom účast jeho zástupců na jednání rady bytových družstev severočeské oblasti počátkem února 1993 v Ústí nad Labem. Zde měl hlavní slovo pochopitelně předseda Svazu českých a moravských bytových družstev JUDr. Ivan Přikryl. Pravidelní čtenáři našeho zpravodaje si jistě vzpomenou na rozhovor, který jsme s Ivanem Přikrylem přinesli v prvním čísle zpravodaje v roce 1998. V něm Dr. Přikryl o Krušnohoru hovořil jako o jednom z "tradičních" partnerů svazu. V Ústí nad Labem předseda SČMBD podrobně vyložil organizaci a koncepci činnosti svazu, ale seznámil přítomné i s jednáními na vládní úrovni (konkrétně s tehdejším ministrem financí Ivanem Kočárníkem) a konkrétními problémy. Projednávaly se otázky Asociace bydlení, stavebního spoření, Družstevní unie (přičemž bývalá federální unie byla pochopitelně rozdělena, a to i majetkově), dotací na teplo a mnohé jiné.