9

Požadavky na přesné měření tepla se objevily už v roce 1991

DLUHY NA NÁJEMNÉM

S dlužníky nájemného se bylo družstvo nuceno vypořádávat i na počátku porevoluční doby. K 31. prosinci 1990 představovalo dlužné nájemné částku 1 311 520 korun. Z této částky už bylo 307 685 korun zajištěno rozsudkem, dalších 173 305 bylo vymáháno prostřednictvím exekucí a 300 918 korun bylo ve fázi předání k právnímu vymáhání. Rozpočítán na jeden byt činil roku 1990 dluh v průměru 197 korun.

INVESTICE

Družstvo plánovalo nákup strojů a zařízení ve výši 1 626 000 korun, tato částka však byla překročena a proinvestovalo se dokonce 1 798 000 korun. V důsledku zavádění výpočetní techniky a ukončení výstavby domů byl ovšem roku 1990 snížen počet technicko-hospodářských pracovníků.

LAVINOVÉ NEPLACENÍ ZÁLOH

Krušnohor se roku 1991 začal potýkat s novým problémem. V oblasti plateb nájemného, zejména složky záloh na teplo a teplou užitkovou vodu došlo k lavinovému neplacení záloh. Družstevníci podmiňovali platby přesným měřením - jak je vidět, nejedná se tedy zdaleka jen o požadavek posledních několika let. Ve zprávě o výsledku hospodaření za rok 1991 se konstatuje, že tyto "dobrovolně ze strany dodavatele (tepla a teplé užitkové vody - pozn. aut.) neuskutečněné požadavky mohou v roce 1992 značně ovlivnit fondy SBD". Vedení družstva tehdy problém řešilo "přesvědčovacími akcemi", v jejichž důsledku se trend neplacení údajně podařilo poněkud zmírnit.

MĚŘENÍ A REGULACE TEPLA

Na složitost problému upozornila roku 1992 na shromáždění delegátů například Ing. Kratochvílová. Uvedla, že u družstevníků v Litvínově a Janově došlo ke zvýšení záloh na teplo. Družstvo zúčtované zálohy zatím neplatilo a uvádělo členy samospráv v Litvínově a Janově jako neplatiče. Uváděné nedoplatky byly podle Ing. Kratochvílové neoprávněné a nevymahatelné. Připomněla rovněž, že regulace a měření tepla je zajišťována Městským úřadem v Litvínově (se státní dotací). Ing. Frank v reakci uvedl, že výše záloh na teplo byla určena vyhláškou z května 1991, a to je pro SBD Krušnohor závazné, přičemž přesnou výši stanovilo pro SBD představenstvo. Připomněl rovněž, že pro Janov byl zpracován projekt regulace a měření s předpokládanými náklady 120 korun na byt. Ten však byl jednotlivými samosprávami odmítnut. Úkol následně zajišťovala technická komise, a proto se zde údajně nerealizoval projekt regulace a měření Městského úřadu v Litvínově.

ZMĚNA BANKY

Vklady SBD Krušnohor, dosud uložené u tehdejší Investiční banky, převedlo družstvo do Komerční banky. Předseda představenstva Ing. Vladimír Frank to na červnovém shromáždění delegátů v roce 1992 zdůvodnil tak, že Komerční banka je rychlejší ve finančních operacích, přičemž běžný účet je úrokován u obou bank stejně.

REALIZACE TRANSFORMAČNÍHO ZÁKONA

K 28. červenci 1992 bylo odevzdáno celkem 3 595 výzev na předání bytu do soukromého vlastnictví v souvislosti s novým transformačním zákonem. Jeho aplikaci na podmínky SBD Krušnohor měli zajistit předseda Ing. Frank a místopředseda Ing. Koula. Ti měli zpracovat první návrh stanov SBD a také vzor smlouvy o předání bytu do osobního vlastnictví.